Historie a kronika

ÚVOD

Tato kronika je sepisována v letech roku 2003 až 2005, proto čerpá informace z dochovaných kronik, hlavně ze školní kroniky místního řídícího učitele pana Vácslava Illicha, z kroniky a knihy zápisů Spolku divadelních ochotníků J. K. Tyl , z obecní kroniky, kroniky stanice ČD, archivu MKS Meziměstí které podědilo dokumentaci ZK-ČSD a JKP Družba Meziměstí. Čerpá i z dochovaných novinových článků, plakátů a diplomů, dostupných publikací, osobních archivů, poznámek a vzpomínek herců, režisérů a činovníků, zvláště pak paní Marie Boháčové a pánů Miloslava Hladíka, Jana Součka, Jaromíra Raby a Jiřího Kašpara . Protože jak vzpomínky, tak zápisy v kronikách jsou vždy subjektivní, je zde více objektivních suchých dat a kde je to možné, jsou uvedena stanoviska obou stran. Snahou je, aby zde byla zachycena nejen fakta, ale i život . Pokud některý z čtenářů této kroniky má o něčem přesnější údaje, nebo dokumenty, prosíme o jejich sdělení a zapůjčení, abychom mohli text opravit a historie nebyla ( tentokrát neúmyslně ) zkreslena. Shromáždění faktů, dostupných dokumentů a fotografií a písemnou formu kroniky provedl Jiří Kašpar, elektronické zpracování Jan Kašpar ©

LEGENDA POUŽITÝCH PRAMENŮ :

1)* Illichova školní kronika , Obecní kronika, kronika ČD

2)* Osobní archivy a vzpomínky herců a režisérů

3)* Podklady a zprávy závodního klubu ČSD a JKP,MKS

4)* Z. Košťál – Broumov a Broumovsko, D. Hornychová, diplom. práce „Historie ochotnického divadla v Meziměstí Gymnasium1979/80

5)* Zápisy ze schůzí ZK,JKP ,JKT a dílčí kroniky spolku JKT Meziměstí

6)* Zachované tiskoviny,letáky,plakáty , diplomy

Něco málo historie :

I když je nepochybné, že náš pohraniční kout vždy patřil ke koruně České, je rovněž nezpochybnitelným faktem, že toto území bylo kolonizováno německy mluvícími osadníky a tito zde žili v převážné většině po sedm století. Při pátrání po historii českého divadla se proto Meziměstí nemůže srovnávat s vnitrozemskými obcemi, první stopy po českém divadle se zde nechají vystopovat až po roce 1918, tj. po vzniku Československé republiky .

Podle C. k. ročenky v roce 1836 vypadalo Meziměstí takto : vesnice s 38 domy a 230 obyvateli, leží v údolí řeky Stěnavy, nedaleko zemské hranice, 2,5 hodiny SZ od Broumova, na silnici do slezského Frýdlantu. Je zde panský zámek, letní sídlo opata a velký dvůr, ve kterém sídlí panský hajný, jedno panské bělidlo plátna, jedna hospoda, dva mlýny a pila, dále několik rybníků. Hlavní obživou obyvatel je tkalcovství a přádelnictví. Starostín byla vesnice se 40 domy a 269 obyvateli, 2,5 hodiny SZ od Broumova, leží až na samých zemských hranicích, na silnici do Frýdlantu na malém návrší. Zde je C. k. hraniční celní úřad a jedna hospoda. Obživou je tkalcovství a přádelnictví. ( v té době měl Bohdašín již školu a 292 obyvatel !).

Česká minorita za Rakouska-Uherska ( roku 1894 žilo v Meziměstí 17 Čechů/1195 Němců , v roce 1910 stále jen 29 Čechů) žila asi v lepším souladu s německými spoluobčany, než po roce 1918. Po prohrané 1. světové válce se místním Němcům nechtělo být občany nové, Československé republiky a dávali to znát, jejich Deutschböhmen se zhroutil, ale nesnášenlivost stoupla. Před rokem 1918 česká menšina zde žila bez práv projevit svou národnost, natož vzdělávat se v Českém jazyce, docházelo k poněmčování . Nyní se vše měnilo, ale velmi pomalu a protože přechod moci do českých rukou byl pro německé starousedlíky těžko přijatelný, měli to Češi, kteří zde žili, i ti, kteří přicházeli do Meziměstí / Halbstadtu /, opravdu nesnadné , spíše nepředstavitelně těžké. Ještě v r. 1919 byla volební kandidátka Čechů do obecního zastupitelstva na německém tiskopise s označením „tschechischen Minoritäten Partei …“

Jak to však u menšin bývá, o to více drželi spolu a vytvářeli si vlastní okruh a vlastní subkulturu.

30. 11. 1919 se ustavil místní odbor Národní Jednoty Severočeské /dále jen NJS/, který se stal na počátku sjednocující silou a to i na poli kulturním. V prvních chvílích velmi pomohla i československá vojenská posádka, ubytovaná na zámku.

Každá kulturní událost byla událostí politickou a vlasteneckou. Mezi první aktivity patří i činnost ochotníků, kteří svými akcemi přitahovali české obyvatelstvo z okolí, divadlo hrály spolky, politické strany i zájmová sdružení a organizace, například Národní jednota severočeská, Sokol, vojáci, učitelé a děti z české školy , skupiny občanů . Hrálo se po hostincích i v přírodě, divadla přitahovala české obyvatelstvo z širokého okolí, posilovala soudržnost menšiny a dodávala sebevědomí po každé vydařené akci. S odstupem času vidíme tuto práci ochotníků pro získání českého sebevědomí jako velmi významnou a nezastupitelnou.

I . ČÁST – OBDOBÍ OD ROKU 1919 DO ROKU 1931

První skutečnou, česky mluvenou divadelní hru „Černé oči“ sehrál 21. 12. 1919 dramatický kroužek složený hlavně z místních vojáků a to na scéně německého divadelního spolku u hotelu Förstr (dnešní Slavie). Dámské role musely provést slečny z Police n/M. Peníze nebyly ani na plakáty, nikdo neznal ani množství porůznu v okolí bydlících Čechů. Úspěch a návštěva předčily očekávání, po divadle byla improvizovaná tancovačka, nadšení nebralo konce. Potom byla nacvičena hra se zpěvy „Z českých mlýnů“, která musela být opakována (líbila se i Němcům), byla hrána i v Broumově. Následovala Šamberkova komedie „Jedenácté přikázání“ a 7. 3. „Karel H. Borovský“ .

Situace se zhoršila, když německý div. spolek začal vyžadovat vyšší nájemné za propůjčení jeviště – až 100,-Kč. Proto bylo rozhodnuto zřídit vlastní českou scénu. Jiné prostory nebyly než v české škole, sídlící v 1. patře na zámku. A tak se v arkýři 4x4m místnosti II. třídy školy začalo budovat. Stará prkna se zakoupila od meziministerské komise ze zajateckého tábora v Broumově Divadlo bylo slavnostně otevřeno až 28. října 1920 /sehrána aktovka „Kde domov můj“/. V této místnosti se konaly i menšinové plesy, protože v Meziměstí „nebylo jediné české místnosti, ani českého hostinského…“

V roce 1920 žilo v Meziměstí 112 Čechů a 1187 Němců. V roce následujícím 1921 se spojili ochotníci z Meziměstí s broumovskými a sehráli v obou obcích divadelní kus „Pražský žid“ (FOTO), poté ještě hráli 20. 11. veselohru „Pojď na mé srdce“ a Mikulášskou zábavu 11. 12. zpestřil dramatický kroužek aktovkou „Tenorista v nedbalkách“

22. ledna 1922 byla sehrána působivá veselohra „Z ráje manželského“ a krátce potom 29. ledna představení „V tichém hnízdečku“ . Her i diváků přibývalo a těsná scéna ve školní třídě nevyhovovala.

Když byla v r. 1922 pronajata nádražní restaurace býv. českému legionáři, začaly prázdné místnosti zajímat mimo podnikatele i Národní Jednotu Severočeskou (dále jen NJS), která potom zprostředkovala pronájem čekárny 1. třídy (dnes tělocvična) pro státní školu za účelem „lidovýchovným a tělocvičným“ . Tím byly vytvořeny předpoklady pro budoucí zřízení českého jeviště. To byl počin nadmíru důležitý, neboť v té době se pozice Němců opět všude posilovaly a jejich sebevědomí stoupalo. Zřídil se komitét pro výstavbu divadla řízený p. Dubišarem, nikdo nebyl odborník, tak se konstrukce jeviště rodila velmi těžce , ale s nadšením a osobní obětavostí . Nutno vzpomenout alespoň jména Šťástek, Dubišar, Rákosník, Horák, Pátek,Sása…. NJS musela vydat Lubskrinční listinu na uhrazení dluhu vzniklého postavěním divadla. Dluhy se podařilo zaplatit a pod řízením NJS začalo pracovat české divadlo v bývalé čekárně 1 třídy na nádraží . Stavba dřevěného jeviště divadla trvala 3 měsíce, vzniklo jedno z nejlepších divadel na Broumovsku.

Křest prodělalo 30. září 1922 slavnostním uvedením „NAŠICH FURIANTŮ“ . Návštěva byla netušená, úhrnný příjem byl 1765,-Kč. Na žádost broumovských se představení opakovalo i u nich , v prospěch broumovské menšiny. K oslavě 28. října sehrál dramatický kroužek představení „Otec“ od A. Jiráska v režii p. Šťástka – divadlo se málem nekonalo, neboť jen náhodou se přišlo na to, že na rourách podpodlažního ( ! ) ústředního topení byla německými „záškodníky“ umístěna patrona s rozemletou paprikou, která ještě nestačila vybouchnout ! Potom ještě 2. prosince sehráli veselohru „Archa Noemova“ , děti k vánocům nacvičily „Pohádku v Českém srdci“ a občanský rok ukončili dospělí herci veselohrou „Vodní družstvo“.

To jsou začátky českého divadla v Meziměstí. Historie divadla německy mluvících ochotníků probíhala souběžně , je jistě pestrá a zajímavá , není však předmětem této kroniky .

Jak to již bývá, vždy, když se něco rodí s potížemi, drží lidé při sobě, váží si každého sebemenšího úspěchu a tento úspěch zaznamenají na památku. Tak vznikla původní Školní kronika, kronika spolku J. K. Tyla, tak se začala psát i divadelní kronika po roce 1945. Bohužel, všechny byly nedopsány, i když každá asi z jiného důvodu. Velmi častou příčinou bylo politikaření a rivalita spolků, která se přenášela i do osobních životů.

1. května 1923 bylo sehráno představení se zpěvy „Rychtářův poklad“ , které bylo obtížné , ale dosti se povedlo i když bylo nad naše síly po stránce zpěvné . Dalším zdařilým představením bylo „Zkrocení zlé ženy“ a dětské představení „Zlatý domov“. V neděli svatodušní koncertoval v Meziměstí pěvecký sbor „Vítkov“ ze Žižkova s velkým úspěchem.

V květnu 1923 začalo v české škole fungovat i loutkové divadlo, které pracovalo aktivně a bez přestání až do počátku 2. světové války.

V červenci sehrál dramatický kroužek k oslavě M. J. Husa hru „Probuzenci“ (FOTO) v režii A. Čížka a potom veselohra „Zázračný panák“ s panem Koutským rozesmála i škarohlídy. Dne 29. srpna byla svolána „Valná hromada ochotnická“. Byla sehrána tato představení: 4. 2. „Pohádka o českém srdci“ FOTO), 28. října představení „Lešetínský kovář“, hlavní role Rákosník, Čížek, Novotný, Moláček , „což bylo velmi zdařilé a zanechalo mohutný dojem svojí krásnou,vlasteneckou tendencí“ . Divadelní kus „Vina“ /Hilbert/ v hlavní roli s paní Čížkovou zanechal dojem. Dobře provedené hry vábí diváky z širokého okolí.

Na závěr roku byl dobře secvičen Silvestrovský kabaret, zamrzlo však ústřední topení na sále,takže nebylo možno topit. Zábava se konala při – 4C°mrazu v kabátech až do 3 hodin ráno !

Po dlouhém nacvičování bylo dne 6. 4. 1924 sehráno představení: „Tajemný dub“, divadelní představení žáků, dekorace Šťástek, režie Šmíd, Beránková. Krásné představení, jeho výsledek byl svátkem, na nějž nemohly děti zapomenout . K výročí M. J. Husa uvedl p. Čížek 5. 7. „Kostnické plameny“, potom „Zvony“, a 28. 10. ,„Španělský balet“, veselohru na počest 28. října. Na mikulášské zábavě byla uvedena aktovka „Blázinec v I. poschodí“.

Od roku 1919 až do roku 1925 se počítá období velmi aktivní ochotnické činnosti pod odborem Národní jednoty severočeské v Meziměstí. Spolupráce české menšiny byla téměř bez stínů, ale v tomto roce „…počalo se uplatňovati absolutní mínění na divadelní činnost ze strany N. J. S. , čímž vznikl rozpor mezi výborem N. J. S. a ochotníky, kteří zneuznáváni těžce nesou přímé i nepřímé útoky na svoji dobrou snahu a vůli po činnosti. Diktátorská jednání ze strany N. J. S. stupňovala se v letech následujících tou měrou, že ochrnula divadelní činnost. . . . Zařízení a majetek ochotníků, které společně vybudovali a získali v letech dobré spolupráce, získala N. J. S. , ochotníky v té době označovaná za „macechu“, která neměla ani tolik dobré vůle ,aby připustila samostatný dramatický odbor s vedením ochotníků při N. J. S. . Tím nastal naprostý rozkol ,doplněný osobními záležitostmi , který rozhodl o další práci v divadelní činnosti v tom smyslu, že nebylo jiného východiska, než založiti úplně samostatný spolek ochotnický – říká kronikář JKT 5)*. I kronikář NJS p. Illich uvádí, že se stále zesilují spory mezi spolky, sociální demokracií , NJS, Legionáři a dalšími politickými stranami. 1)*

Činnost ochotnická však neustala , v činnosti pokračovalo dále několik různých sdružení, pouze rozpory se prohlubovaly, často z velmi osobních a politických důvodů přenášených do spolků na úkor celé české menšiny. Její pozice nerostla poněvadž z rozvaděné partaje si nikdo nic nedělá“.

Na počest narozenin TGM u nás hostoval soubor Dalibor, který poprvé uvedl v Meziměstí operu „V studni“, 19. 4. bylo sehráno dětské představení: „Zakletá princezna Zlatohlávka“ (FOTO) , repríza v Hronově, potom byla uvedena hra„Velbloud uchem jehly“ /Langer/, režie Vorreith, „Byl první máj“ /Fingal/, režie Vorreith, „Služebník svého pána“ /Jeřábek/, režie Vorreith, . K 28. říjnu bylo uvedeno představení„Půlnoc“ /F. Krejčí/,představení bylo zdařilé, ( a „Válka v míru“. ??) . 1)*

…“Romantické sny o budoucnosti menšin v nových našich poměrech po nabytí svobody se rozplynuly…obrácený preces se odehrával u Němců, hlavně bohatých…neboť konsolidace poměrů v republice jim všechnu moc i práva vrací nedotčená… „1)* Napětí narůstá.

7. března 1926 bylo sehráno představení: „Kulíšek“, potom 4. 4. sehrál dramatický kroužek NJS veseloherní kus se zpěvy „Pepiččina první láska“ režie Moláček, „Krakonoš“, 11. 4. /J. K. HrašeI- představení dětí bylo bezvadné. „Psohlavci“ (FOTO) uvedení 1. 5. v režii Moláčka byli bezvadní. 23. října sehrál DS při NJS představení „Maryša“. , režie Moláček (byl spokojen), hlavní role Bernasová L. , v meziaktí hrál Meziměstsko-teplický orchestr, „Zakletý princ“ 28. 10. byl hrán ve škole, představení dětí. V tomto roce bylo sehráno celkem osm divadelních představení, z toho dvě s hostujícími soubory. 1)*

Předposlední den v květnu byla sehráno dětské představení: „Pohádka o zakletém srdíčku“, , na oslavu 28. října bylo uvedeno představení „Povodeň“ /Krejčí/, dále na vánoce „Sen vánoční“, představení dětí, hrály i děti z mateřské školy. V tomto roce byly sehrány čtyři divadelní představení /bez loutkových/. 1)*

Rozhárané poměry spolkové a v NJS způsobily, že rok 1927 nebyl zakončen jako obvykle Silvestrovskou zábavou ! 1)*

23. 12. bylo sehráno divadelní představení žáků „Za živa do nebe“, po představení byla vánoční nadílka, při které byly děti pohoštěny kakaem. V tomto roce byly sehrány dvě divadelní představení. ?? 1)*

hudební odbor NJS uspořádal k narozeninám TGM pěvecko-hudební koncert, výsledek i návštěva byly uspokojivé.

10. března, k oslavám TGM bylo sehrána představení: „Hoši z první legie“, což byla výpravná hra se zpěvy. V předvečer 1. máje byl sehrán divadelní kus sociální tendence „Průboj“, vzápětí pořádali učitelé dětské představení se zpěvy a tanci „Hastrman“ ( 6. 5. ) a na Vánoce dětské divadelní představení „Když hračky oživnou“, /Ant. Fischerová/ – (21. 12. ), režie Jarmila Gerhartová. Na nádraží byla uspořádána vánoční slavnost. 1)*

II. ČÁST – OBDOBÍ OD R. 1931 DO ROKU 1944

4. 1. 1931 – se konala v hostinci Waldschloss (Zámeček) schůze, jejímž účelem bylo „ustavení se spolku divadelních ochotníků v Meziměstí“ za přítomnosti 41 osob. Nadšení a zájem o založení spolku se mezi přítomnými jevil a tudíž po zralé debatě došlo k volbám přípravného výboru, do něhož byli zvoleni : p. Rákosník, Tázlar, Fidrmuc, Sedláček, režiséři Holáček a Buřil, pí. Trunečková a Hrnčířová a p. Posluh. Na první schůzi výboru bylo rozhodnuto „… spolek nazvati : Spolek divadelních ochotníků „J. K. Tyl“ v Meziměstí. …“. Usneseno jako zakládající částka 10,-Kč, přispívající 6,-Kč ročně a činní 2,-Kč ročně. V případě rozpadnutí se spolku částka v pokladně připadne české škole v Meziměstí. 5)*

8. 3. 1931 – se konalo divadelní představení Vojnarka. Celkový příjem 855,-Kč, vydání 686. 30 Kč přičemž největší položku výdajů činily náklady na světlo. Toto představení pořádali ochotníci před ustavením spolku jako průzkum, zda jim obyvatelstvo je nakloněno. 5)*

13. 3. 1931 – se konala v 1. třídě nádražní restaurace ZAKLÁDAJÍCÍ VALNÁ HROMADA SPOLKU DIVADELNÍCH OCHOTNÍKŮ „J. K. TYL“ V MEZIMĚSTÍ za přítomnosti 30 osob.

Jednatel p. Fidrmuc přečetl stanovy schválené Zemským úřadem v Praze, při volbě výkonného výboru bylo aklamací schváleno, aby ve funkcích zůstal přípravný výbor s předsedou p. Rákosníkem. Bylo usneseno přihlásiti se za člena Ústřední Matice Divadelního Ochotnictva v Praze. 5)*

5. 4. 1931 – divadelní představení „SMS 333“ , příjem 785,60 Kč, vydání 634,20 Kč. 5)*

1. 5. 1931 – divadelní hra „Děti naší revoluce“ 5)*

2 . 8 . 1931 – divadlo v přírodě „Kráska z Šumavy“ v režii p. Šnajdra, pomocní režiséři p. Moláček a p. Buřil. Příjem 3196,70 Kč, vydání 2202,80 Kč, hledá se pronájem místnosti na kulisy. 5)*

3. 9. 1931 – se konala koordinační schůzka českých spolků a zástupců SJ za účelem plánování oslav 28. října. Zde se začínají projevovat vlivy krize ve státě, kdy se i realizace divadelního představení podmiňovala tím, že je SJ žádána, aby se postarala o smluvní zaměstnance dráhy, aby nebyli na zimu propouštěni z práce. 5)*

31. 10. 1931 – představení Lucerna pro dospělé,1. listopadu pro školní mládež, schodek 14. 90 Kč 5)* představení a výprava efektní, ale drahé 1)*

6. 3. 1932 – představení k oslavě narozenin p. prezidenta „Újezdské kasárny“ 5)*

1. 5. 1932 – představení „Miliony“ – sociální drama od Langra, režie p. Moláček

14. 8. 1932 – divadelní představení v přírodě „Tulácká krev“ v lese p. Martince u Vižňova 5)*

28. 10. 1932 – divadelní představení ? ( patrně nebylo v produkci J. K. Tyla ) 1)*

31. 12. 1932 Silvestrovská zábava s řadou kupletů a jednoaktovkou „Domácí drak“ 5)*

7. 3. 1933 – divadelní hra „Starý varhaník“ od Pavla Rudolfa. 5)*

16. 4. 1933 – div. představení „Čí je ta dámská košilka“ 5)*

18. 1. 1934 – na Valné hromadě JKT se projevují neshody ve spolku trvající více než rok, diskutuje se o jeho rozpuštění. Důvodem jsou pomluvy, finanční potíže a rivalita mezi místními spolky i uvnitř spolku J. K. T. Tyto problémy ovlivňují celý rok 1934. 5)*

4. 3. 1934 – představení „Pan Johanes“ k narozeninám TGM / patrně ne v produkci J. K. Tyla / 1)*

13. 5. 1934 – dětské představení „O matce vlasti“ v režii Hakena / mimo spolku J. K. Tyla/ 1)*

25. 12. 1934 – odpolední a večerní vánoční představení „Zvony štědrovečerní“ při kterém byly rozdávány kousek vánočky a hrneček kakaa za 1,-Kč. / při tomto představení si Tonča Moláčková zničila o železo topení nové boty, bylo odsouhlaseno, aby ji byly ve výši 30,- Kč uhrazeny / 5)*

9. 3 . 1935 -divadelní představení „Věrni panu presidentovi“ (mimo J. K. T. ) 1)*

12. 5. dětské divadelní představení „Pro princeznu Svobodu“ pod režií učitelů manželů Hakenových /mimo J. K. T. / 1)*

10. 11. 1935 -představení učitelského sboru se žactvem „Dobrá víla Jarmilka“ 1)*

1935 – 1936 – v těchto letech se tísnivá finanční situace spolku J. K. T zhoršila, pro vysoké náklady na zapůjčení sálu si spolek nemohl dovolit pořádat představení. Rozpory uvnitř nabyly takového rozsahu, že téměř v každém zápise ze schůzí se řeší rezignace funkcionářů a režisérů, herci pro vnitřní rozpory odmítají dokončit rozpracovanou hru „Bělohorské mračno“ k výročí narozenin T. G. M. , čímž vrcholí neudržitelný stav stav ve spolku rozděleném na dva tábory , nepřijatou abdikací předsedy a režiséra p. Grosspitsche 5)*

23. 2. 1936 – se konala 6. Valná hromada spolku J. K. Tyla. V zápise kronikář uvádí m. j. „…v tomto roce jsem měl hodně usnadněnou práci,poněvadž činnost spolku se omezila úplně po nezdaru při pořádání večírku o velikonocích, což bylo naším jediným veřejným vystoupením v předešlém roce …. / tj. v r. 1935/ Předsedou byl zvolen p. Jan Šťásek, místopředs. Leopold Herberger, režisérem p. Josef Moláček, dole pak pí. Šťástková, pí. Táslarová, pan Sedláček, p. Hrnčíř, p. Pipek, p. Grosspitsch, náhradníci p. Tichý a p. Bavorák. Stav pokladny 522. 47 Kč ve spořitelně, 52,05 Kč v pokladně. Po debatě o další práci Bylo usneseno „ještě vyčkati, neboť finančně se nemůžeme více vyčerpávati“. Bude-li spolek požádán o spolupráci s jiným spolkem, bude rozhodovati veškeré členstvo.

Tím končí oficiální kniha zápisů z období před válkou, zapsaná p. Grosspitschem. 5)*

1936 Nový předseda místní NJS pan traťmistr Hejduk se pokusil obnovit zdejší činnost divadelní 1. 5. uvedl kus „Zelení hájové“, který byl zahrán vzorně . Při slavnostním otevření nové české školy 28. 10. 1936 byla v režii manž. Hakenových uvedena dětmi hra „Blaničtí rytíři“ . Nezdařilo se však slavnostní vystoupení mužského pěveckého sboru, který připravil na odpoledne vlastenecké vzletné sbory – protože hrozně pršelo ! 1)*

V nové škole bylo pamatováno i na vlastní jeviště v suterénu, ale i na loutkovou scénu, která se během minulých let velmi osvědčila. Staré loutkové divadlo bylo kompletně prodáno do Stárkova za 400,-Kč, bylo pořízena scéna nová, včetně loutek vysokých 35 cm. To si činnost, která nebyla za více než 15 uplynulých let nikdy přerušena, jistě zasluhuje.

19. září 1937 se v divadelním sále na nádraží sešla celá česká menšina horního okresu broumovského, aby uctila památku zemřelého T. G. Masaryka

V roce 1938, po „Aunchlussu“ Rakouska se situace v pohraničí vyostřovala. Dříve loajální Němci již otevřeně a neskrývaně nastoupili do protistátních postojů, jejich soukmenovci z řad dosud vládnoucích německých sociálních demokratů to měli snad ještě těžší než Češi, neboť dosud měli funkce v samosprávě obce a státu a teď na ně bylo pohlíženo jako na zrádce .

V noci na 21. května 1938 nastal poplach, ještě v noci byly důležité objekty obsazeny četnictvem a financi, dokonce ještě v noci byli i někteří Němci mobilizováni. České ženy s dětmi prchaly, ranní vlak v 8 hodin i nádraží bylo plné uprchlíků. Situace se potom mírně uklidnila, někteří se vrátili. V tomto napětí se konaly volby do obecního zastupitelstva. V Meziměstí i v okolí s přehledem zvítězila Sudetoněmecká strana, která předtím prováděla nevybíravým způsobem osobní agitaci.

Zde končí kronika pana Vácslava Illicha ( + 1961)*

Na tomto místě je třeba vzpomenout na celé rodiny i jednotlivce, kteří v období mezi válkami zasvětili práci v divadle. Dnes není možno zjistit, kdo všechno se zasloužil, ale přesto několik jmen je třeba uvést : Rákosníkovi, Grospittschovi, Šťástkovi, Moláčkovi ,Čížkovi, Táslarovi, Hakenovi a další.

1937-1945 Z tohoto období se žádné informace o českém divadle nedochovaly, je však pravděpodobné, že se žádné akce nekonaly, neboť české obyvatelstvo muselo Meziměstí opustit již po podepsání Mnichovské dohody.

III. ČÁST – OBDOBÍ OD ROKU 1945 DO ROKU 1989

Po válce se začali do Meziměstí vracet původní čeští obyvatelé, hlavně zaměstnanci ČSD, finanční stráž, četnictvo, členové samosprávy i někteří původní živnostníci. Od června přicházeli i noví osídlenci, hlavně z Náchodska, Policka a Novoměstska n/M. Osídlování skončilo převážně v r. 1947. Zakládaly se politické a společenské organizace a spolky. Protože situace u nás byla obdobná, pro zajímavost uvádím situaci v Broumově :

„27. 10. 1946 – byl v Broumově ustanoven Spolek divadelních ochotníků, který byl povolen až po dlouhých jednáních, protože Místní osvětová rada chtěla založit jen divadelní odbor Svazu přátel SSSR. Přitom se hrálo již od r. 1945“ 4)*

V Meziměstí bylo po válce zjištěno, že inventář divadla je zničen a rozkraden, vč. hudebních nástrojů, notového materiálu i knihovny. Začínalo se znovu, jako po roce 1918 – z ničeho, ale se stejným nadšením. S obdivem a úctou dnes musíme vzpomínat na elán, angažovanost i osobní oběti, které naši předchůdci položili na oltář Thálie. Pokusy o oživení spolku byly činěny již od r. 1945 p. Jos. Konířem . V r. 1946 se již zdálo, že se na nádraží, přístavbou (k sálu dnešní tělocvičny), vybuduje stálá scéna, insp. ČSD Hanousek zajistil plány, ministr Z. Nejedlý přislíbil 50. 000,-Kč. „…. Bohužel, tak slibně započatá věc byla dvěma (?) občany, mezi místním obyvatelstvem zdiskreditována tak, že těm několika nadšencům vzala chuť k další práci…pan Hanousek plány vrátil a … na řiditelství dráhy oznámeno, že od přístavby upouštíme . …“ 5)*

Když tento velkolepý plán (aby u tělocvičny, v místě kde teď podél peronu stojí jen zeď bylo přistavěno jeviště a z tělocvičny bylo hlediště) nevyšel, nevzdali se hlavně železničáři a …. . „Se značným nákladem a vzácným pochopením příslušných činitelů byla dokončena oprava v levé části budovy. Za okupace sloužil za provozovnu i skladiště. V sále bylo vyráběno cementové zboží a pro lepší viditelnost byl stržen strop a stěny i podlaha byly zle zřízeny. Později v něm byl uskladněn železniční materiál. Při opravě bylo plánováno i pořízení jeviště, K uskutečnění však pro různé potíže nedošlo…. Sál byl otevřen železničářským plesem 15. února 1947“ (dle kroniky ČD)

Na místě ochotnických herců, režisérů, techniků a obětavých funkcionářů i brigádníků úspěšně pracovalo velké množství lidí. Někteří záhy odešli, jiní pracovali dlouho. Není proto možné, aby tento výčet akcí a lidí byl vyčerpávající. Všechny, které jsme opomenuli pro nedostatek archivních podkladů, prosíme o prominutí.

V roce 1947 se sešlo na popud Jaroslava Koníře šest nadšenců – Jarka Koníř, Josef Koníř, Vlasta Konířová, učitelé O. Vítek a V. Bouška a St. Vajgrt a začali znovu a z ničeho ! Jevištní zařízení a kulisy byly, až na několik kusů, zničeny, plátna z některých kulis byla členy TJ Sokol odtrhána a použito jich na sešití jejich horizontu na improvizovaném jevišti v Sokolovně ve „slamárně“ (Walzlova továrna) 5)*

Nová scéna, nové kulisy, noví lidé + nadšení znamenalo, že již 14. prosince 1947 zahájil znovu svoji činnost – zatím neoficiálně – obnovený divadelní spolek J. K. Tyl Meziměstí, hrálo se na sále v čekárně 2. třídy (tělocvičně) 5)* později na jevišti Sokola ve Walzlovce, které opět pomohli upravit. 2)*

14. 12. 1947 – byla uvedena první divadelní hra „ŽENICHOVÉ“ v režii Jarky Koníře, Účinkovali Jos. Koníř, V. Konířová, O. Vítek, St. Vajgrt, V. Bouška a Jar. Koníř. 5)*

20. 1 1948 – ustaven přípravný výbor spolku -předseda řed. školy Foglar, dále p. Hanousek, Musil,

Hladík Jos. , Jar. Koníř, O. Čaněk, J. Dočkalík, Jos. Koníř. Začala se přestavovat nevyhovující scéna Sokola ve Walzlovce, přitom se studovala nová hra. 5)*

4 5. 1948 – opakovaně 9. 5. 1948 byla uvedena hra „RUKOPIS ČASU“ v režii O. Čaňka, která byla

příznivě hodnocena i v krajinském tisku. 5)*

Po divadle se ve výborové schůzi znovu zvažovalo vybudování přístavby jeviště divadla k sálu na nádraží a to svépomocí. ONV však nepovolil na tento účel ani 1kg cementu, nemluvě o jiných stavebních hmotách, čímž celá akce padla !

Na návrh pana Hanouska byla na ředitelství ČSD podána žádost o pronájem čekárny, ve které by se vestavělo provizorní jeviště. Po různých intervencích byla čekárna III. třídy pronajata za 1000,-Kč ročně. A nastaly problémy … ONV opět zamítl příděl dřeva na stavbu, tři ministerstva zamítla žádosti o finanční příspěvek. … V květnu 1948 strojní topiči Čaněk, Baldrych, Barnet , strojvedoucí Berný, Hladík a ostatní, jako na příklad poštovní zaměstnanec Musil, soukromý úředník Koníř mladší museli vyhledati potřebné stromy přímo v lese, které pak byly bezplatně věnovány, dík vzácnému pochopení inspektora st. drah v. v. p. Františka Raby. Stromy si musí sami pokáceti, odvézt na pilu a po zpracování převézt na sál. Ochotníci se proměnili v dřevorubce, na pile pana Nováka za režijní cenu dřevo pořezali, něco se převezlo ze starého jeviště ve Walzlovce a po povolení z ředitelství ČSD se dle náčrtku Jarky Koníře začalo stavět. Několik nadšenců pracuje dlouho do noci, někteří vytrvalci pracovali do půlnoci a ve 2. 30 už nastupují do služby ! Tak bylo jednotlivci odpracováno 500 až 600 hodin. Zvláště se obětavě pracovali brigádníci : Hladík, Berný, Čaněk, Barnet, Jar. Koníř a Baldrych, velké zásluhy mají obětaví zaměstnanci Depa. I místní živnostníci se přičiňují, na osvětlení odpracoval elektrotechnik Chaloupka 100 hodin, malíř pokojů Dočkalík namaloval kulisy a proscénium. Tak bez prostředků, téměř z holých rukou bylo kolektivní prací vytvořeno hodnotné dílo. Byla vyhlášena i sbírka na finanční podporu divadla, na kterou přispěli zaměstnanci stanice 1776,- Kč, výtopny 4885,- Kč, Veba 6000,- a obyvatelé 7380,-Kč. Pánové Vomáčka a Škorpík bezúročně půjčili 20. 000,- korun. Za peníze se koupilo od firmy Máca v Újezdu u Brna osvětlovací zařízení a kulisy. 1)* 5)*

O dobrodružstvích při výpravě za nákupem do Brna se dlouho povídalo, ale hlavní aktéři Hladík, Koníř st. , Čaněk a osvětlovač Berný toho na sebe moc nevyzradili a bývalý kronikář byl diskrétní . Pořídili dobře. Při veškeré práci ještě O . Čaněk nacvičoval v hrozných poměrech divadelní hru. 5)*

14. 12. 1948 – slavnostní první představení na novém dřevěném jevišti (na místě dnešního jeviště) divadelní hry „DIVÁ BÁRA“ v režii Otty Čaňka slavilo ohromný úspěch, k čemuž přispělo moderní vybavení a skvělá scéna J. Dočkalíka

Opakovalo se i 15. 12. 1948 a vždy bylo vyprodáno ! 5)*

16. 1. 1949 se konala Valná hromada spolku J. K. T. , kde byli zvoleni tito členové :

předsedaV. Vrzák, strojvůdce

místopředsedové F. Hanousek, přednosta st. A. Foglar. řed. školy

pokladník J. Hladík, strojvůdce

jednatel F. Musil, podúř. pošt

zapisovatel B. Barvíř. cukrář

dramaturg Jar. Koníř, techn. úředník

hospodář F. Baldrych, topič ČSD

režiséři O . Čaněk, topič ČSD

kronikář Jos. Koníř, vlakvedoucí J. Dočkalík, malíř

revizoři účtů B. Meduna, strojvůdce a J. Paleček, vrch. strm. SNB

Na schůzi byla zhodnocena dosavadní práce „Tyláků“, která byla úspěšná „…jak po stránce morální, tak i finanční“. V pracovitosti nad jiné vynikali O. Čaněk, J. Dočkalík, J. Hladík a F. Baldrych.

Předseda „hučel jak fenďák“ do obchodníka p. Langra, až z něho vydoloval jako dar gramorádio, ke kterému se postupně zakoupily desky s hymnami a různými zvuky. 5)*

26. 3. 1949 – divadelní představení „PŘÁTELSTVÍ“ – režie Jaroslav Koníř

16. 4. 1949 – a opakovaně 17. 4. byla sehrána hra „PSOHLAVCI“ v režii O. Čaňka, v roli Koziny vystoupil St. Vošoust. Hra, až na malé chybičky provedena velmi dobře.

3. a 4. 7. 1949 – provedena byla hra „ZORKA“ , kde svým výkonem překvapil J. Dočkalík v roli tuláka.

29. 10. 1949- a další den 30. 10. byl obyvatelstvu představen „PRAŽSKÝ ŽID“ (FOTO) . J. Dočkalík opět zářil jako skvělý výtvarník, ale i jako vyzvědač a intrikán který se nemohl odhodlati zastřelit starého rabína /Honzu Čápa/, i když zuřivě mačkal kohoutek pistole, která nechtěla vystřelit. Zoufalý režisér mu zoufale radil : „Hergot, udělej z toho prevítu dýku a píchni ho . . . . . .

17. 12. 1949- a dne 18. 12. uváděli svým "plaveckým stylem " v zoufalství režiséra a nápovědu někteří herci při hře "PALACKÉHO TŘÍDA 27 " avšak hra měla úspěch a diváci se od srdce a upřímně zasmáli.

19. 12. 1949 poslalo Ministerstvo informací dotaci 20. 000,-Kč, proto mohly být zakoupeny rolety do divadla za 5200,- , kulisy od Máci za 21. 560,-Kč, dekorační látky za 6950,- Koncem prosince se J. Hladík, M. Šnábl a V. Vrzák vydali do Újezda pro objednaný transformátor, vybrali celou hotovost 36. 750,-Kč, za trafo a 7 lamp zaplatili 36. 730,- Kč a spolku zbyla dvacka !

Mimo vlastních představení v tomto roce hostovalo u nás oblastní divadlo, uvedlo tři představení a byla učiněna dohoda, že oblastní divadlo bude zde hrát vždy 4x ročně. Celkově skončil rok schodkem 10. 000,-Kč ( při vydáních 158. 435,- Kč ! ), což se vyřešilo bezúročnou půjčkou od příznivce divadla topiče ČSD p. Jos. Chládka ze Starostína) 5)*

31. 12. 1949- v režii J. Dočkalíka víceméně improvizovaný a vydařený "SILVESTROVSKÝ VEČER "

Je zajímavé,že v této době kronikář p. Koníř zaznamenal, že pro kulturu ve stávajících organizacích bylo málo pochopení a že je hanba, ". . . že obyvatelstvo při různých kulturních podnicích, oslavách

pořádaných na počest slavných osob, nebo památných dnů projevovalo dosud tak minimální

zájem " . Apeloval na Český svaz mládeže, aby se zapojil do práce spolku JKT.

Valná hromada na počátku roku 1950 potvrdila ve svých funkcích starý výbor, doplněni byli pouze členové, kteří odešli z Meziměstí – za Jardu Koníře a F. Musila nastoupili B. Baldrych a B. Barvíř.

11. 3. 1950 – měla premiéru divadelní hra „BABIČKA“ od B. Němcové, která byla opakována i příští den. Pro zajímavost – měkkosrdcatý rýzymburský myslivec v podání tvůrce scény Jožky Dočkalíka se asi nemohl dívat na trápení Viktorky, tak se pokusil o její odchod na onen svět trámem z babiččiny světnice. Když se mu atentát nepovedl, pokusil se o to s nápovědkou Toničkou Šnáblovou, která tvrdila, že to bylo schválně, aby dokázal, že nápovědu nepotřebuje ! A ještě k tomu Hubert Krigel se snažil jako kouzelník nacpat babiččinu truhlu do malé skříňky … !

6 . 5 . 1950 – potom ještě 7. 5 . v Meziměstí a 21. 5. v Ruprechticích byl s velkým úspěchem předveden „MAKAR DUBRAVA“ (FOTO) , i tam si mírně zařádil divadelní šotek, když starý Makar tvrdil, že Pavel psal do „kalhot“

24. -25. 6. 50 -byla předvedena veselohra „TALÁR V MĚSTEČKU“ dobře napsaná hra byla však hůře předvedena, protože se neuměly úlohy. Diváci se asi bavili, neboť koza přivedená na scénu začala zoufalému nápovědovi Pepíčkovi Zajdů sypat bobky před budku tak, že se před touto štědrostí chránil knížkou jako štítem. 5)* Brzy potom byl přeložen, stejně tak jako předseda V. Vrzák.

9. 10. 1950 se uskutečnil zájezd s hrou „MAKAR DUBRAVA“ do Hronova, 16. 10. do Broumova a

15. 10. do Police n/M. , na Polické hry. Provedením byli návštěvníci nadšeni, soubor však byl rozčarován fatální organizací, patron Veba Velká Ves se vůbec nedostavil (poslali jsme jim jedovatě kytku, která byla pro nás připravena), nedozvěděli jsme se ani naše pořadí v soutěži.

8. 10. 1950 – se konala mimořádná valná hromada, kde bylo konstatováno, že UM. OOČ . koncem května likviduje, tudíž nemá cenu držeti členství v této nejvyšší divadel. ochotnické org.

Bylo rozhodnuto včleniti se do kulturního odboru při ROH. Přihláška byla odeslána a nový název zní „J. K. TYL ZÁVODNÍ KLUB ROH SVAZU ZAMĚSTNANCŮ V DOPRAVĚ V MEZIMĚSTÍ“ / dále v této kronice jen JKT /

Všichni členové, kteří nebyli zaměstnaní u ČSD zůstali souboru věrni. Na této schůzi se přihlásil celý kolektiv Svazu mládeže Veba za člena ochotnického souboru.

11. 11. 1950 – a 12. 11. byla uvedena Jiráskova „LUCERNA“ . Nebyla provedena jak měla být, role byly

jen odříkány, chyběla jim životnost. 5)*

V roce 1950 hostoval u nás KOO čtyřikrát, a jednou ochotnický soubor JZD Ruprechtice. Závěr roku ukončil JKT veselým Silvestrem. 5)*

Na Valné hromadě došlo ke změnám : předsedou byl zvolen Jos. Hladík, místopředsedou F. Hanousek, pokladníkem V. Kumprecht, jednatelem pí. Štěpánská, zapisovatelem B. Barvíř, hospodář F. Baldrych, a A. Břeň, režiséry O. Čaněk, Jos. Koníř a Jos. Dočkalík, osvětlovači M. Šnábl a v. Berný,

scénárista J. Dočkalík a kronikář Jos. Koníř. 5)*

18. 2. 1951 – zahájili u nás sezonu hosté z JZD Ruprechtice hrou „Začínáme žít“

15. 2. 1951 – uvedl soubor JKT zpěvohru „Svatba v Malinovce“ (FOTO) . Návštěvníci se bavili znamenitě, zvlášť když opět perlil Jožka Dočkalík, který „… tak po lidsku, s citem a s přesvědčením na jevišti pronesl „to je volovina“ v okamžiku, když mu Ničipor donesl místo bot sešmajdané bačkory. Štěstí, že oba umí obstojně „plavecké umění“ …“

28. 3. 1951 – na výborové schůzi přednesl předseda Josef Hladík návrh, aby bylo postaveno nové zděné jeviště, které by vyhovovalo bezpečnostním předpisům. Památná je jeho věta :

„Aby jeviště stálo, beru si na starost já a vy režiséři se starejte, aby se na něm pěkně hrálo!“

Již 4. 4. zorganizoval první brigádu, která na vyhořelé pile v Ruprechticích škrabala cihly. Celkem bylo přivezeno 9800 cihel. 5)*

5. a 6. 5. 1951 – byla přes toto pracovní úsilí sehrána hra „PANÍ MARJÁNKA MATKA PLUKU“ (FOTO) , ve které někteří herci ukázali, jak se hrát nemá a někteří návštěvníci říkali že upadáme, že jsou zvyklí na jiné podání. Hra byla opakována 2. 6. v Ruprechticích a 3. 6. v Bukavici. 5)*

Přitom se souběžně zajišťoval materiál na jeviště. Podle propočtů přednosty traťové správy p. Nývlta, který nakreslil plánek jeviště, bylo zapotřebí celkem 15. 000 ks cihel, a tak jich 5000 ještě bylo oškrabáno a svezeno ze staré Walzlovy továrny. 9. 8. 1951 bylo započato s demontáží dřevěného jeviště. Byly přitom zároveň rozdány texty, aby bylo připraveno slavnostní představení na zahájení. Práce pokračovaly, mimo ochotníků hlavně obětavou pomocí zaměstnanců ČSD, zvláště pak výtopny. Hybnou pákou celého podniku však byl Josef Hladík. Když zde nebyl, nikdo nevěděl co dělat a jak přišel, posakroval, ponadával, ale práce letěla kupředu. Výkop základů byl proveden v noční směně, od 18 do 6 hodin ráno jej provedlo 16 brigádníků. Stavba byla zahájena s kapitálem 4800,-Kčs ! Stavební komise v Broumově začala dělat potíže, tyto však byly odstraněny intervencí našich kulturních pracovníků na ředitelství ČSD V Praze, které nám bylo velmi vstřícné.

1. října bylo započato s kladením základů, tyto byly za dva dny hotovy ! Zedničili ti, co to uměli, jiní za ně brali služby a tak byla již 10. 10. postavena hlavní zeď proscénia (zednické práce 614 hodin) Nejvíce času zabralo pobíjení stropu heraklitem, kterého navíc bylo málo. Elektrikáři Šnábl a Berný lezli po zdech jako datlové (500 hodin), kladení podlahy provedli Boháč a Konárek za 80 hodin, zámečnické práce provedli Andrš, Hladík a Břeň za 320 hodin. 350 hodin si vyžádalo vymalování sálu, jeviště a scény (provedli J. Dočkalík a J. Kleiner). Na úklidu pracovali Krejčí Fr. , Krejčová, Vrzáková, Hladíková, Břeňovi, Mrštinová, Medunová a Andršová 160 hodin. Celkem bylo odpracováno 5474 hodin !! Práce trvaly 72 dní a pracovalo 605 brigádníků 5)*

Intervencí bylo požehnaně – v Praze 8x, v Hradci 7x, v Broumově 6x, v Náchodě 3x. To vše však znamenalo, že se podařilo sehnat 198 150 Kč od různých institucí – na stavbu, materiál i křesla ! Nejvíc však těšila podpora obyvatelstva – mistr cukrář B. Barvíř byl do malty jako divý, ale když přinesl sladké rohlíčky se šlehačkou byly mu odpuštěny i zednické nedostatky. Když ochabovál elán, přiběhl Jarrouš Faltejsek se životabudičem…. . I když Pepa Hladík spadl do kalfasu s vápnem, byla stavba skončena a zároveň postavena scéna na večerní představení „Slávy“. 5)*

8 . 12 . 1951 – za přítomnosti mnoha vážených hostů z Prahy i Hradce a před nabitým sálem bylo pro vedeno slavnostní představení „Sláva“ (FOTO) v režii spokojeného O. Čaňka . 5)* Účinkovali m. j. Šnábl, Baldrych, Rozmajzlová …. 1)*

Foto nádražní budovy, ve které je umístěno divadlo.

25. 2 . 1952 – byla uvedena hra „STRAKONICKÝ DUDÁK“. Diváci živě a nadšeně reagovali, ovšem vyslaná komise ss. Hvězda, Jirák a Semelka tak nadšená nebyla , zvláště s. Hvězda, který však jako režisér dosud nic neukázal 5)*

31. 3. 1952 – v režii M. Šnábla byla uvedena pohádka pro děti „SŮL NAD ZLATO“ . Režisér mohl být na

100 % spokojen s výsledkem, který se zračil v očích dětí 5)*

17. 5. – 6. 6. – byla na jevišti v Meziměstí uspořádána divadelní žatva (SLUT) za účasti souborů z Teplic,

Vernéřovic, Ruprechtic a Meziměstí. Náš soubor uvedl znovu „SLÁVU“ . „. . naše představení ze všech zde uvedených bylo nejlepší. Přesto se však náš soubor do Jiráskova Hronova neprosadil, šly tam Ruprechtice .

4 . 8 . 1952 – hra „VZBOUŘENÍ NA VSI“ (FOTO) v režii O. Čaňka byla velmi úspěšná, zvláště strhla výkonem

pí. Rozmajzlová

„Křivda“ kterou soubor pociťoval po vyřazení z aktivní účasti na 22. Jiráskově Hronově byla vlastně příčinou největšího úspěchu JKT ! Náš soubor byl totiž v Hronově patronem souboru ze slovenské Levoče a jako poděkování přišlo z Levoče pozvání, aby si náš JKT zahrál u nich, na Slovensku ! Delegace průzkumníků – Jos. Hladík a Jos. Koníř odjela 14. října do Levoče, vše dojednali , 3. listopadu se na vagon naložily kulisy a osvětlovací tělesa a 7. 11. odjel celý 35 členný soubor vlakem do Levoče.

Láska a srdečnost hostitelů je kronikářem J. Konířem popisována zevrubně a s nadšením. 8. listopad 1952 označil jako „vrchol našeho ochotnického snažení“ . Hrálo se 2x představení „Slávy“ mělo vždy veliký úspěch. Soubor byl přijat na Levočské radnici předsedou ONV, na naši počest byl uspořádán banket a hrála hudba. Na naši počest zpívali pacienti Slepeckého ústavu do místního rozhlasu, přípitkům a projevům přátelství nebyly konce. Zájem o sehrání představení měli ještě ve Spišské N. Vsi i jinde, ale náš čas byl vyměřen a kulisy byly hned ráno ve vagonu. Cestou zpět se soubor zastavil na chvilku v Tatrách, kde již panovala pořádná zima, sněhu bylo po kolena. Předtím ještě soubor sehrál toto představení v Polici (19. 10. ) a 1. 11. v Č. Metuji .

13. 11. 1952 – jsme uvedli na scénu „TŘICET STŘÍBRNÝCH“ s nevalným úspěchem, neznaly se role, jedině paní Čanková, Rozmajzlová a Obstová zahrály dobře, z mužů ani jeden nezahrál průměr ! 5)*

31. 12. 1952 – Silvestr v organizaci JKT v měl u veřejnosti úspěch i když byl dost improvizován

bylo možno předpokládat, že úspěchy v minulém roce podnítí ještě víc aktivitu, ovšem opak byl pravdou, jako by se za prací souboru měly zavřít dveře. Za celý rok byla sehrána pouze jediná hra „MARYŠA“ (datum premiéry a režie neznámé) a to ještě s obtížemi. Hostovali p. Ryšánek a pí. Štěpánská . Místo kamarádství zavládla v souboru ( dle J. Koníře) sobeckost a neupřímnost, také tajnůstkářství. Schůze nebyly svolávány a když, byla to jen schůze dvou nebo tří členů, kteří nerespektovali přání členů – možná že šlo o politické rozpory 5)*

17. 4 . 1954 – sehrál soubor hru „Z ČESKÝCH MÝNŮ“ , kterou opakoval ještě 18. a 24 dubna, potom v Č. Metuji a Polici.

11. 9. 1954 – estráda

25. 12. 1954 – uvedena Čapkova „MATKA“ o úspěch se zasloužila pí Čaňková a A. Jenka.

31. 12. 1954 – Silvestr. Rok 1954 byl asi kritický, původní záznam v kronice J. Koníře má jen 10 řádek !

V r. 1954 podle průzkumu inspektorátu kultury ONV v Broumově pracovalo na Broumovsku až 10 stálých divadelních ochotnických souborů. Je zajímavé, že mnohé zájmové organizace, jako např. SČSP, či požárníci konali divadelní představení, takže např. v Osvět. besedě v Hynčicích byly až 4 představení měsíčně. 4)*

Vyvrcholením ochotnické aktivity je v r. 1955 založení Meziměstských divadelních her, pravidelného festivalu zájmové umělecké činnosti . 4)*

30. 4 . 1955 – se opakovala hra z minulého roku „Matka“ ? 1955 – byla sehrána veselohra (měla to být ) „TŘETÍ ZVONĚNÍ“. Byla to bída a utrpení ! 5)* /Režie Čaněk, – Čáp,Šnábl,Dočkalík, Krejčí Fr. ,Štěpánský /

22. 10. -26. 11. I. MEZIMĚSTSKÉ DIVADELNÍ HRY se konaly podle vzoru Jiráskova Hronova. Účastnily se jich soubory : Z. K. MAJ Hronov, ZK Kovopol Police, Rudý koutek Chronotechna, ZK Veba,O. B. Nové Město a ZK ČSD Meziměstí /HRÁL SE Hejtman Šarovec/. Hry měly u obyvatelstva podporu a spokojenost.

Také loutkářská scéna zaznamenala v tomto roce 9 úspěšných představení pro děti. 5)*

Manželé František a Ludmila Krejčovi, kteří svou láskou k divadlu dovedli přenést na všechny své děti, ale i snachy a zetě, se celou dobu starali navíc o úklid v divadle, přitom p. Krejčí byl herec a spíš technický typ, paní se stala legendární nápovědkou. Nelze ale přehlédnout další odvětví, ve kterém se angažovali – dlouhá léta hráli a organizačně vedli loutkovou scénu ve staré obecné škole. Od té doby se Fr. Krejčímu říkalo „Matěj Kopecký“ což se tak vžilo, že potomci Matěje Kopeckého, kteří hráli v hradeckém DRAKU se na našeho „Matěje“ vždy ptali.

26. 11. 1955 – na 1. MDH sehrál soubor hru „HEJTMAN ŠAROVEC“ (FOTO) /J Šulc st. / v režii O. Čaňka. Vstupné na představení 6 ,- a 7,- Kč, předprodej v trafice p. Balcara , vstupenky možno objednati telefonicky na telefon č. 13 6)* 5 ) V roce 1955 soubor nacvičil 3 hry a měl 5 představení . Celkem bylo v roce 1955 v Meziměstí uvedeno 11 her v 13 představeních, které vidělo dohromady 3024 diváků 4)*

31. 12. 1955 – Silvestr

V roce 1956 pracovalo na Broumovsku 23 ochotnických souborů, z toho 5 pod hlavičkou ZK ROH, nad 12 držela ruku Osvětová Beseda, zbytek připadá na školní soubory. Soubory byly rozděleny do dvou kategorií :

skupina A – soubory vesnické a začátečnické ( OB Petrovice, RK ROH Meta Žďár nM. , OB Zdoňov, OB Bezděkov, OB Česká Metuje, OB Křinice, OB Suchý Důl, OB Šonov, OB Vižňov OB Vernéřovice )

skupina B – soubory městské, pokročilé a zkušené ( ZK ROH ČSD Meziměstí, ZK ROH Veba Broumov, OB Stárkov, ZK ROH Kovopol Police n. M. , ZK ROH Meta Machov, OB Teplice nM. , ZK ROH Severočeské pískovny Adršpach 4)*

10. 03. 1956 – otevřela Veba slavnostně svůj Závodní klub s jevištěm, loutkovým divadlem, knihovnou a restaurací „Na vyhlídce“

21. 04. 1956 – sehrála OB Meziměstí divadelní hru „LAKOMEC“. Vydařené představení i návštěva.

9 . 6 . 1956 – uspořádal ZK-ČSD koncert

16. 6. 1956 – byla sehrána hra „NAŠI FURIANTI“

18. 8. 1956 – Divadelní představení „ŽENSKÝ ZÁKON „ (FOTO) v režii p. Kubína.

22. 9. 1956 – hra z lékařského prostředí „INTELIGENTI „,účast hojná. 5)*

27. 10. -1. 12. 1956 se konaly 2. MDH. Zúčastnily se soubory z Police, Machova,Hronova, Meopty

Broumov, Petrovic a Meziměstí 5)* Loutkáři během roku provedli 9 představení pro děti.

1 . 12. 1956 – v rámci MDH uvedl soubor JKT Tylovu hru „LESNÍ PANA“ (FOTO) , tentokrát s velkým úspěchem

31. 12. 1956 – Silvestr 5)*

20. 3. 1957 – byla uvedena hra „JANA“ (FOTO) , kde na vstupném bylo vybráno 1602,-Kč

6 . 4. 1957 – bylo zahájeno dětské jaro pod názvem „Jaro, léto, podzim, zima“, které představením stejného názvu uvedli žáci 1-5 tříd. Poté následovala 27. 4. pohádka „Princezna se zlatou hvězdou“ a 4. 5. „Radúz a Mahulena“ v provedení žáků a učitelů 6. -8. třídy. 18. 5. byla provedena hra ze školního prostředí „My, pionýři“. Před každým představením učitelé uvedli 5 minutovou předvolební agitaci.

27. 5. 1957 – v režii O. Čaňka byla provedena hra „DÁMY A HUSAŘI“, která byla opakována, na vstupném vybráno 1966,-Kč 5)*

Během roku u nás hostovalo jako každoročně několikrát oblastní divadlo i amatéři z Náchodska.

M. j. účinkoval zde i soubor z internátu z Jetřichova, který s režií A. Kašpara předvedl pro děti hru "Vodníkova Bělička", hostoval zde i loutkářský soubor M. Kopeckého, naši sehráli rovněž několik loutkových představení. 5)*

2. -14. 11. 1957 probíhaly 3. MDH. Zúčastnily se soubory z Hronova, Jaroměře, Police, Nového Města, Dobrušky a Meziměstí. Celkový příjem 16 623,-Kč, vydání na MDH 14. 278,-Kč 5)*

V rámci 3. MDH sehrál 13. a 2x 14. 12. náš soubor JKT hru „LUCERNA“ v režii O. Čaňka /Mazura, Šolcová, Dočkalík, Sedlmajerová, Matoušovič, Koníř, Hladíková, Kubín, Fabián, Břeň, Štěpánský, Šnábl, Krejčová L. , Baldrych, Čaněk, Čáp, Šulc, Hladík M. , Baldrychová, Krejčí Fr. , Diblík

Patron představení JZD Meziměstí dokrmilo a souboru věnovalo čuníka na oltář umění ! 3)*

Tentokrát se každý snažil, škoda jen, že se s touto překrásnou hrou nedá jezdit na zájezdy kvůli velké scéně a velkému počtu účinkujících 5)*

Že to v r. 1957 nebylo jednoduché dokládá i text letáku „Okolo MDH“ …Meziměstí je nehůře osvětlená obec na Broumovsku, než dojdou lidé do divadla, bloudí po příkopech v blátě, doporučujeme zavést petrolejové osvětlení …herci musí riskovat zdraví…na jevišti se nenechá topit . . kdy složky pochopí tuto situaci…“. Na druhou stranu, ale zase až do Náchoda byl vždy vypravován zvláštní motorový vlak !

V dubnu a květnu roku 1958 uspořádala škola 2. ročník dětských divadelních her – „Dětské jaro“.

Děti z 1. -5 třídy uvedly pořad DĚTSKÉ JARO, ŽÁCI 6. -8 TŘÍD uvedli hru DŮM KOČKY MODROOČKY a v květnu hru SŮL NAD ZLATO. Všechna představení byla bezvadná, dobrá organizace, propagace i návštěva. Nejvíce se líbila Sůl nad zlato 1)* Předtím u nás hostovalo několik amatérských souborů z okolí, takže jaro bylo podobné MDH. 5)*

23. 4. 1958 – Osvětová Beseda (Výbor žen v Meziměstí) ukázal hru „SAMA SOBĚ SOKYNÍ“ 5)*

24. 5. 1958 – uvedl JKT Tylovu hru „PRAŽSKÝ FLAMENDR“ v režii B. Kubína a J . Koníře. Ve hře účinkovali mladí lidé,kteří začínali, tak to byla pěkná dřina ,než byla nacvičena. Návštěvníci představení však byli velmi spokojeni.

21. 6. 1958 – druhá část souboru předvedla v Č. Metuji premiéru hry „PYGMALION“ (FOTO) 5)* 1)*

28. 6. 1958 – uvedena hra Pygmalion v Meziměstí v režii O. Čaňka,pro deštivé počasí byla poměrně nízká návštěvnost, byla reprízována v Božanově a Teplicích. Hra měla velký úspěch, zvláště představitelka hl. role Vlasta Čuprunová 5)*

13. 11. -5. 12 – proběhl 4. ročník MDH. Zůčastnily se soubory z Police, Hronova, Teplic,Broumova a Meziměstí 5)*

5 . 12. 1958 -uvedl JKT v rámci MDH výpravnou a nákladnou hru „BOLESLAV I“ (FOTO) v režii Čaňka a Šnábla. V této hře vynikli B. Baldrych, pí. Sedmajerová,a pí. Čuprunová . Ostatní byli průměrní. 5)* Titulní toli hrál Jar. Šulc st. , byl robusní, vysoký, na figuře mu ještě přidávalo brnění a přílbice. Nelze se divit, když při svém prvním antré mohl zbourat celou scénu , když zavadil brněním a rameny o futra , a když se mu nepodařilo scénu zničit, zaútočil ještě přílbicí.

4. MDH proběhly za účasti souborů z Police, Hronova, Broumova, Teplic n. M. a Meziměstí.

Roční příjem z divadel byl 12 344,-Kč, vydání 12 435,-Kč,projevuje se zmenšený zájem o divadlo

Rok 1959 začal pro JKT výzvou do soutěže okresního kola. Z nedostatku času byla navržena repríza Boleslava I, což ředitel Okresního domu kultury Semelka sice schválil, ale po jejím soutěžním uvedení dne 29. 3. 1959 konstatovala bodovací komise, že hru nelze do soutěže připustit, protože nemá současnou tématiku. Hra se nevyvedla, a jako při premiéře jen tři herci (ze 40 ! ) zachraňovali co se dalo a také J. Dočkalík, který mimo stavění scény musel zaskočit v 6 statických postavách, protože se neukáznění herci nedostavili. 5)*

19. 4. 1959 – si herci,režisér i publikum spravili chuť uvedením lidové báchorky „JAK PŘIŠLA BASA DO NEBE“ (FOTO) Pro velkou a složitou scénu se hra nehodila na zájezdy, takže se reprízovala jen v Teplicích. Režisér Čaněk opět několikrát „omdléval“,např. když sám v roli čerta Anciáše hřímavě volal sám sebe místo čerta Marbuela, nebo Smrt říká pomni žes sviní „místo“ v síni“ . /Koníř,Čaněk,Boháčová,Čuprunová ,Šulc, K. Krejčí, Z. Půlpánová, Baldrych, Čáp, Čaněk,J. , Šnábl, Králíček, M. Ringl, Matoušovič, Vozáb, Neugebauerová, Dočkalík, F. Baldrych, J. Zítka, F. Krejčí, Štěpánský,Pinkava,Břeň. , scéna Dočkalík, Světla a zvuk Šnábl a Brdíčko, hudbu řídí Pinkava,nápověda L. Krejčová. Předprodej v trafice pana Balcara za 6,- a 7,- Kč. 3)*5)*

Zlá zpráva ! Hrát se nebude ! Rozhodl tak stavební odbor, jeho náčelník s. Vítek, protože přední část jeviště hrozí sesutím ! Po delší době opět však přichází Pepa Hladík, který začal opět uplatňovat své pověstné organizační „R“ jezdit, sakroval a sháněl až to rozhoupal. S pochopením traťového a stavebního odboru se začalo brigádnicky bourat až pod základy a v září se začalo opět stavět .

Také se opravila stará ,vadná podlaha prozatímně s tím, že v r. 1960 budou parkety. A podařilo se – 5. MDH byly zachráněny ! 5)*

Zde je třeba opět vzpomenout, že se celé rodiny věnovaly práci kolem divadla. Josef Hladík toho moc nenahrál, ale byl od počátku organizátorem, vyjednavačem i řadovým brigádníkem, jeho paní hrála divadlo a svou lásku přenesla i na syna Mílu. Manželé Boháčovi jsou dalším pilířem, i když svého Rudu musela herečka a budoucí režisérka Marie přivléci jako technického odborníka, řemeslníka a navíc vlivného mistra stavebního okrsku, který pro divadlo vykonal moc. Manželé Šulcovi, Baldrychovi mladší i starší, manželé Šnáblovi, Andršovi , Čaňkovi, přednosta Hanousek, Kubínovi, …. ti všichni si zaslouží úctu. Znovu je třeba připomenout, že bez pochopení a účinné pomoci výtopny, stanice a stavebního okrsku by se dílo nezdařilo ani v této době, ani v letech do roku 1989.

5. MDH (jako každoročně pořádané v rámci československo -sovětského přátelství a v r. 1959 navíc ke 42. výročí VŘSR ) byly zahájeny souborem OB Broumov, dále hráli Veba Olivětín, Police, Hronov a Meziměstí. 5)* Celková návštěvnost 1986 návštěvníků 1)*

6. 12. 1959 – první část souboru uvedla na 5. MDH pod režií O. Čaňka představení „DANA“ , mladí

se překonávali, nejlepší byla v titulní roli E. Cimrmannová / 15 herců celkem / 5)* 13. 12. 1959 -také v rámci MDH uvedl kolektiv 15-18 letých lidiček ,pod vedením Marie Boháčové hru „ZKOUŠKY ČERTA BELÍNKA“ . Přes všechny maléry mladých herců byli odpolední malí diváci nadšení, večer to bylo o 50% lepší. Režisérka se klepala tak, že se klepali trám na scéně, div že nezbořil chaloupku. 5)*

Zde končí , z neznámých důvodů , rukou pana Josefa Koníře psaná kronika souboru JKT. Jeho kronika ZK ČSD končí rokem 1961, tj. rokem,kdy končil ZK-ČSD a začal JKP Družba. Dále bude převážně čerpáno ze zápisů ZK ČSD ( JKP Družba) a jiných listinných podkladů

12. -20. 3. z pověření Krajské komise uspořádal Okresní poradní sbor pro divadla v Meziměstí Oblastní přehlídku mládežnických souborů. Zúčastnili se soubory z Úpice, Náchoda a Broumova. 1)*

Divadelní odbor ZK-svaz mládeže Depa (JKT) nastudoval a uvedl 16. 4. pohádku J,Kvapila „PRINCEZNA PAMPELIŠKA“ (FOTO) kterou režíroval J. Koníř, na klavír doprovázela M. Šindelářová, scéna Dočkalík, světla Šnábl, nápověda L. Krejčová. Odpoledne shlédlo 160 dětí, u dospělých se večer dostavil jen malý počet diváků . 16 herců, 26 zkoušek . 3)*

Ke květnovým oslavám byla nastudována hra „ROMEO JULIE A TMA“ (FOTO) v režii O. Čaňka hrálo 14 herců/29 zkoušek ,mj. E. Zimermannová, J. Čaněk,J. Raba , přes dobrou úroveň představení navštívilo jen 123 diváků. 3)* Nebylo reprízováno 2)*

6. MDH se zúčastnily soubory z Hronova, Police, Jaroměře, Vamberka a Meziměstí, které uvedlo 26. 11. 1960 představeníDALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES“ (FOTO) v režii O. Čaňka. /Boháčová, Šnábl, Hejzlar/. Po dobré propagaci měla hra nevídanou návštěvnost -jediné představení shlédlo 410 diváků. 19 herců 3)* Průměrná návštěvnost při MDH 282 diváků, během roku 256 diváků ! 1)*

Jaroměř přijela na MDH s hrou Příliš štědrý večer, ve které hostoval herec z Prahy – pan Martin Růžek. Přijel rychlíkem po 20 hodině, tak byl začátek představení posunut o půl hodiny. Po představení měl přespat u Boháčů a ráno jet rychlíkem zpět. Pan Růžek ale spaní odmítl a pozval místní příznivce divadla do šatny na sklenku vína, poručil dvě láhve šampusu a byla zábava a povídání na které dlouho vzpomínali J. a M. Hladíkové , M. Boháčová, Čaněk, Šnábl a další. A poručilo se další víno a když šel Mistr z WC, stavil se v osvětlené, leč opuštěné restaurační kuchyni a objevil na sporáku hrnec se svíčkovou, připravenou na nedělní provoz. Mistr nelenil, vyhrnul si rukáv, vylovil maso a labužnicky je pojídal do doby, než se vrátila hostinská ze sklepa s dalšími lahvemi vína. Přes nadávání a plácání přes ruce si ji však Mistr udobřil obejmutím a pusou od svíčkové. Horší to bylo s placením za víno, neboť ještě za rok paní hostinská upomínala ( Míla tvrdí dodnes, že svůj díl s tátou srovnali !) .

Loutkářský kroužek se spojil s kroužkem ZK Veba, aby pokračoval v lepších podmínkách 3)*

Během roku OB Meziměstí ve spolupráci s ZK ČSD a ZK Veba uspořádali celkem 128 kulturně osvětových akcí, které navštívilo 18 300 návštěvníků. 1)* Předsedou ochotnického spolku byl M. Šnábl, duší souboru O. Čaněk, soubor měl 35 členů.

Dne 8. dubna byla provedena divadelní hra „KDYŽ TANČÍ RŮŽE“ (FOTO) , kterou pochvalně hodnotila okresní komise. Režie poprvé M. Boháčová / Kubečková, Raba, Bednařík, Hornych, Hladík, Svoboda, M. Sieglová, Pitaš Z. , K. Marešová, M. Šindelářová, Hudba J,Valenta a s. Jirásko, světla Šnábl, scéna Boháč, Šulc, nápověda L. Krejčová. / 48 zkoušek. Zcela vyprodané hlediště nadšeně tleskalo. Hra byla reprízována celkem 5x i mimo obec , což se již dlouho nepodařilo 3)* 2)*

Soubor pracoval ve třech skupinách současně na nácviku 3 pořadů.

17. června byla sehrána hra P. Kohouta „TŘETÍ SESTRA“ (FOTO) v režii O. Čaňka, výborně zahrála Jana Radvanovská (15 let), dále hráli J. Koutová, Hrubá, M. Bednaříková, J. Radvanovská, A. Čaňková, M. Boháčová, L. Krejčová, B. Baldrych, M. Hladík, L. Strnad, J. Koníř, Chmelík, Minarík, Šulc, Bednařík, J. Zítko, K. Hornych 3)*

24. 6. děti uvedli pohádku „O LÍNÉM KUBOVI A CHYTRÉ KÁČE“ (FOTO) , poprvé v režii M . Hladíka a B. Bed-naříka /Mil. Krejčová, J. Škorpíková, Z Weinhauer, Mil. Škvrna, Z. Kopsová, R. Krogler, I. Svobodová/ 3)* 1)*

Tato hra byla o prázdninách 2x reprízována pro pionýrské tábory ve Vižňově, celkem ji vidělo 900 dětí 3)*

19. srpna uvedl kolektiv mladých pod vedením M. Boháčové kabaret „BA-PO -PO“ (FOTO) ke dni železničářů. Před zaplněným hledištěm a hosty z Polska sklidil zasloužený úspěch. 2x reprízováno v okolí 2)*

7. MDH na podzim navštívily soubory z Hronova, Police a Jaroměře – j. h. Martin Růžek, náš soubor sehrál 11. 11. Karvašovu hru „PŮLNOČNÍ MŠE“ v režii Čaňka, která byla posudkovou komisí dobře přijata 5)* Zde se proslavila i nápověda -L. Krejčová,která představení zachránila tím, že zmýlené ,odcházející diváky vrátila tak, že energicky s brýlemi na nose rozhrnula oponu a prosebně zavolala „Prosím vás, ještě neodcházejte,j eště není konec“ , což všichni se smíchem poslechli. 5)*

Představení „IRKUTSKÁ HISTORIE“ v režii M. Boháčové se konalo 2. 12. 1961 /Raba, Bednařík, Hladík, Hladíková, Šulc st. / 1)* 3)* Opakovalo se v Č. Metuji 2)*

Představení „ČERVENÁ ZÁPLATA“ (FOTO) v režii M. Hladíka a E. Zimermannové bylo 22. 12. 1961 /E. Milan, J. Hejzlar, S. Pipotová, J. Škorpíková, M. Hladík/. 1)* 3)*

Představení „DOBRODRUŽSTVÍ TOMA SAWYERA“ (FOTO) v režii M. Boháčové. /Svoboda, Raba ad. /. se hrálo v Meziměstí 3x 2)* 1)*

Činnost ZK-ČSD a ZK Veba byla po celá léta dobrá, i když někdy roztříštěná. …. V rámci kulturní revoluce, vyhlášené stranou a vládou, uvažovaly oba kluby (ZK ČSD a ZK Veba) o sloučení za účasti Osvětové besedy …. Již v roce 1960 … a 16. srpna 1961 byl ustanoven Přípravný výbor pro sloučení pod patronací MNV. Dne 10. prosince v ZK Veba na Vyhlídce … byla zdůrazněna výhoda i nutnost sloučení. Sloučené kluby ZK ČSD a ZK Veba, Strojtex, Devítiletá škola a MNV Meziměstí budou mít název „JEDNOTNÝ KLUB PRACUJÍCÍCH DRUŽBA V MEZIMĚSTÍ“ a zahájí činnost dne 1. ledna 1962.

Divadelní kroužek měl 48 členů. Předsedou byl Josef Hladík. Veřejné uznání za práci obdrželi Marie Boháčová, Miloslav Hladík a Ludmila Krejčová. V průběhu roku byly sehrány hry: „Dobrodružství Toma Sawyera v režii Marie Boháčové . Mládež nacvičila v režii M. Boháčové kabaret „VYKRADENO Z VYKRADENA“ (FOTO) /Neugebaurová, Bednařík, Raba, Hladík/ a „ĎÁBELSKÉ KLÍČE“ (FOTO) v režii Čańka /Šulce sen.

Hladík/ byly hrány 2x . 1)* 3)* 2)*

Loutkářský kroužek vedl Josef Chmelík a taneční kroužek Eliška Justová. 1)*

8. MDH proběhly za účasti souborů z Hronova, Police n. M. , Jaroměře a náš soubor uvedl „Ďábelské klíče“ v režii O. Čaňka. 1)*

6. 4. 1963 uvedl náš soubor hru z antického prostředí „LIŠKA A HROZNY“ (FOTO) v režii. M. Boháčové –

hráli J. Venhauerová, J. Zerzánová, J. Chmelík, B. Kubín, Z. Pitaš a B. Vrána, technika Boháč, Krejčová, Šnábl, Šulc/147 diváků,líbilo se . Vstupné 7 a 8,- Kč . S touto hrou se soubor účastnil 10. 5. 1963 Okresní přehlídky v Jaroměři

29. 6. 1963 dětský soubor ZDŠ uvedl hru „Včelka Linda“ (FOTO)

9. MDH zahájil soubor z Police, potom hrály soubory Č. Kostelce, Broumova , Hronova a náš soubor uvedl 1. prosince hru "„JE LIBO CIGARETU (FOTO) v režii M. Boháčové

13. 6. 1964 děti ze ZDŠ uvedly 2x hru „Jak květinky přezimovaly“

10. jubilejní MDH byly slavnostní. Byla zde okresní porota STMP, diváci hodnotili představení anketními lístky, na každé představení svážel autobus diváky z okolních obcí za jednotné jízdné 2,-Kč. Zvláštní vlak byl vypraven po představení vždy až do Náchoda. Hrály soubory Jaroměře, Náchoda, Č. Kostelce, Hronova a Broumova, náš soubor uvedl 5. 12. 1964 hru „OSTROV AFRODITY“ (FOTO) v režii Fr. Řezníčka.

V tomto roce zemřel zasloužilý meziměstský ochotník a dobrý režisér pan Otta Čaňek. Velmi rychle ubývá stálých divadelních souborů, takže v letech 1965-1970 pracují již pouze soubory V Meziměstí a v Broumově. Broumovský soubor se na počátku sedmdesátých let přesouvá za režisérem T. Harvišem do Křinic, po jeho smrti však pravidelná činnost souboru ustává. 4)*

3. 4. 1965 se soubor účastnil Okresní přehlídky v Broumově kde uvedl představení „SLUHA DVOU PÁNŮ“ (FOTO) režii M. Boháčové, s touto hrou postoupil na Krajskou přehlídku do Poličky. Předtím bylo představení sehráno 30. 4. v Meziměstí . J. Janoušek,Řezníček, Řezníčková, Hladíková, Raba, Bednařík, Salaba, Salabová, Hornych, J. Moronga, Chmelík, Simonides, scéna J. Chmelík, realizace scény F. Krejčí st. , J. Šulc st. , R. Boháč, světla J. Pejskar,nápověda L. Krejčová, kostýmy zapůjčeny z DVÚ Hradec K. /.

S představením soubor postoupil do krajského výběru do Poličky.

11. MDH byly zahájeny souborem z Č. Kostelce, pokračovali Hronov, Jaroměř a Meziměstí, které uvedlo 4. 12. poprvé operetu „MAMZELLE NITOUCHE“ (FOTO) v režii J. Janouška ,hudbu řídil Chmelař.

Reprízy 11. , 12. a 29. 12. byly beznadějně vyprodány. Byla to první opereta od r. 1947 v Meziměstí /Jan Janoušek, Sidonie Solkovyová, B. Bednařík ,…/

19. 3. 1966 uvedl dětský soubor za režie M. Boháčové hru „Zlatý klíč“ početnému publiku se líbila.

30. dubna slavilo úspěch divadelní představení „NEBE NA ZEMI“ v režii M. Boháčové, ve které Ježkovy melodie umně předváděl orchestr Metronom pod vedením J. Vlka. Hráli m. j. Špaček, Raba, Bednařík, Hladík. Jedné ze zkoušek se zúčastnila i nastávající maminka Věra Salabová. Někdy se zkouška vydaří a umělci se vyblbnou, zvlášť když i hra k tomu přímo vybízí. Tady se vyblbl shora jmenovaní tak, že Věrku rozesmáli natolik, že krátce po zkoušce porodila.

12. MDH se uskutečnily jen s prvním plánovaným představením souboru z N. Města. Hned druhý den došlo k požáru divadla a nacvičené představení „Kalhoty“ v režii M. Boháčové se v Meziměstí neodehrálo (již nikdy) stejně tak jako hry ostatních pozvaných souborů. 1)* 3)*

Dne 27. listopadu 1966 při odpoledních „čajích“ vypukl požár divadla na nádraží. Příčinou byl trám vestavěný do komína. Zachránilo se pár lavic a židlí, vše ostatní bylo zničeno . Oprava trvala 5 let. Do nového užívání bylo divadlo opět předáno 20. srpna 1971.

…“V neděli odpoledne, den po zahájení devátých MDH vypukl v nádražním objektu, kde byl divadelní sál požár. Občané, kteří oheň zpozorovali (účastníci odpoledních čajů, když jim ze stropních větracích otvorů padaly na stůl a do limonády oharky a popel -pozn. kron. ) zalarmovali ihned požárníky , nic netušící návštěvníky nádražní restaurace a pořadatele odpoledních čajů v divadelním sále. K ohni se sjeli požárníci z Meziměstí, Broumova a okolních vesnic, ovšem likvidace požáru byla velmi obtížná. Když už se zdálo, že je vše v pořádku, oheň na některých místech znovu propukl. Střecha prohořela a také strop divadelního sálu byl úplně zničen, podlaha byla zatopena vodou, která vytékala z budovy. . Požár byl zlikvidován a ještě po dvacáté hodině pracovali požárníci obětavě na střeše. Mimo skladu a místností v patře zničil požár divadelní sál, který před léty byl vybudován dlouhodobou, obětavou prací mnoha divadelních nadšenců…. 1)*kronika obce

Pokračování

Slavnostní zahajovací představení na novém jevištiNAŠI FURIANTI“ (FOTO) se konalo v režii M. Boháčové. /M. Šnábl, F. Krejčí st. , Hladík M. , Hladíková st. ,M. Nováková, F. Mazura, J. Raba, Pamánková, L. Němečková, Diblík, Dočkalík, V. Kašparová, I. Kašparová, J. Kašpar jun., Staňková, Koníř J. , Mitalčáková, Bednařík, J. Krejčí,, Z. Mazač, Hostošová a další, J. Drozen a orchestr Express 66 „hře dodali správnou atmosféru. Hru si zopakoval soubor také 1. 6. 1972 v Teplicích n. M. na 1. okresní přehlídce vesnických a dětských souborů. Díky mizerné propagaci bylo prodáno jen několik lístků, tak se soubor ustrojil do krojů a se svou dechovkou Járy Drozena chodil po Teplicích, až se mu podařilo nalákat mimo domácích i turistický autobusová zájezd /zdarma/, předtím ještě od kuchaře ze Střelnice velkou, málo ohlodanou kost, která při kře nahradila pečenou kýtu, která zůstala nedopatřením v Meziměstí.

13. MDH se konaly po pětileté přestávce způsobené požárem. Účinkovali profesionálové DVÚ H. Králové, N. Město n. M. , Hronov, Č. Kostelec a 4. 12. /repríza 26. 12. / sehráli naši herci „Naše furianty“.

Ohlas byl obrovský. Na závěr MDH předvedli žáci školy hru „OD PRVŇÁČKA K DEVÍTKÁM“ ve které účinkovalo 150 dětí , režie Vl. Semelka . 1)* 3)*

20. 5. 1972 Základní škola sehrála v režii Vladimíra Semelky divadelní hru dětí na závěr školního roku hru „SLUNEČNÁ HELENKA (FOTO) se objevilo mnoho známých i nových tváří ve hře „TREPERENDY“ (FOTO) v režii M. Boháčové: Dočkalík, Raba, L. Václavková, J. Osoba, M. Krejčová, L. Grulichová, B. Bednařík,V. Kašparová, Staňková, M. Nováková, Z. Mazač, L. Václavek, S. Diblík, M. Hladík, J. Šulc, V. Novák,A. Zelený, F. Krejčí, M. Špaček, L. Diblík, scéna J. Kašpar/Dočkalík/Zelený, Nápověda L. Krejčová, Světla Miewald.

Velmi dobře navštíveno, hra vzbudila pozornost a mnoho aplausu.

14. MDH byly zahájeny 4. 11. Hronovským souborem, pokračoval soubor z Jaroměře který hrál i poslední představení, mezitím hrál Č. Kostelec a náš soubor, který 15. 11. uvedl pohádku„DROBÍNEK“ (FOTO) v režii M. Hladíka /Koníř, Sádlo, Čaněk , Špaček, Hladíková, bří. Krejčovi / 5x opakováno v okolí

6. 4. 1973 uvedli děti ze ZDŠ hru „Hra na Robinsony“, která byla opakována i pro dospělé, ale s žalostnou návštěvností.

15. MDH od 4. 11 do 1. 12. probíhaly za účasti souborů z DVÚ Hradec Králové, Jaroměře, Hronova , Broumova a náš soubor 29. 11. a 1. 12. uvedl hru „LUCERNA“ (FOTO) v režii M. Boháčové. /Hladík, Hladíková, Kašparová, Kohl, Bednařík, Krejčová, Šnábl, Raba …/. /300 diváků,ohromný úspěch.

Lucerna se hrála s velkým úspěchem 30. 12. 1973 ještě 2x v Teplicích n. M.

1. května 1974 odpoledne přišli do divadla mladí i staří, aby sledovali premiéru hry „ROZHNĚVANÁ

PANENKA“ v režii Marie Boháčové, která ji nastudovala s dětskými herci. Ti však dovedli publikum

několikrát k spontánnímu potlesku.

(Divadelní představení Půlnoční mše v režii M. Boháčové /Šnábl,Hrubý/ ?? )

Od roku 1973 nacvičovaná komedie „DÁMSKÝ KREJČÍ“ (FOTO) v režii M. Hladíka se dočkala své premiéry 25. 5. 1974 – Hráli J. Raba,J. Čaněk, A. Kohl, B. Bednařík, J. Hladíková, M. Boháčová, V. Salabová, V. Kašparová, J,Fléglová, M. Nováková a neposlušný Staňkův voříšek, scéna Dočkalík, světla Miewald, nápověda L. Krejčová. Při zkouškách dobráci Raba, Bednařík a Kohl tak usilovně nabádali Vlastu Kašparovou, aby se nespletla a omylem nepředstavila své jméno jako Piča Rozenetová místo Roza Pičenetová … až se jim to povedlo a Vlasta se při představení skutečně spletla…

Na premiéře 180 diváků, bouřlivé potlesky a ovace

Po jedné zkoušce dechové hudby následovala i zkouška divadla. Hudebníci si nechali nástroje na jevišti, hračičkové z divadelního souboru jim ucpali nástroje, na něco potom přišli, ale polystyrénová koule z heligonu vypadla až o průvodu na 1. máje . .

14. září 1974 uvedl soubor pod režií M. Boháčové pásmo „Kronika“ ve vlastní dramatizaci dle románu P. Jilemnického Vítr se vrací (FOTO) – na přehlídce v Č. Třebové a 1x v Meziměstí

16. MDH proběhly na podzim za účasti souborů N. Města n. M, Červeného Kostelce, Hronova, profes. divadla DRAK z H. Králové a náš soubor 30. 11. uvedl hru „ŽENITBA“ (FOTO) v režii M. Boháčové /Nováková, Bednařík, Raba, Kohl, Hladík M. , Dočkalík, Fléglová /225 diváků, úspěšné představení

Divadelní představení „TRUCHLÍCÍ POZŮSTALÍ (FOTO) v režii M. Hladíka. / Kohl, Dusil, Kašparová V. , Bartoň, Hůlková, Raba, K. Krejčí, A. Zelený, Fléglová, Nováková, Burdychová N. ,A. Miewald, L. Krejčová/

17. MDH tradičně zakončilo. Mimo nás se zúčastnily soubory z Hronova, Úpice, Č. Kostelce a Police.

12. 12. 1975 Děti sehráli hru "Včelka Linda" (FOTO) v režii pí. Boháčové

Divadelní soubor Závodního klubu ČSD J. K. Tyl 19. 6 vyhrál s hrou „Truchlící pozůstalí“ v režii M. Hladíka krajskou přehlídku vesnických divadelních souborů v Klamoši a poprvé postoupil na Národní přehlídku ve Vysokém nad Jizerou (26. 10. ). Zde byla hra přijata dobře, odnesli jsme si dvě ceny – A. Kohl a M. Nováková za herecké výkony. Trochu byla kritizována nadsázka, přílišná hlučnost a spěch. 3)* Pro soubor to však bylo prestižní vítězství a tak se dlouho oslavovalo. Bydleli jsme v překrásné Kramářově vile přejmenované na Větrov. Šofér Švenka s harmonikou byl k neutahání, dlouho na klíně unaveného herce vydržela i obstarožní funkcionářka z Prahy. Když to číšník nervově nevydržel, předzásobil nás pitím a odešel. Když se ráno vrátil, přivítal jej Švenka stojící s harmonikou na stole, ostatní zpívali (řvali) někteří i tančili. Číšník zoufale zvolal „Vy jste tu zase ?“ a my na to „né my jsme tu ještě . . ! Hrálo se celkem 8x 2)*

18. MDH proběhly za účasti souborů z Č. Kostelce, Náchoda, Hronova, N. Města n. M. a náš soubor

předvedl představení „ZURABÁJA aneb Epitaf pro živého“ (FOTO) v režii M. Hladíka. / Hlavatý, Krejčí F. , Reichl, Bednařík, Kohl, Arnošt V. , J. Krejčí, K. Krejčí, M. Nováková, Raba, Dusil, Hůlková, Dočkalík, scéna Keller, Dočkalík, světla A. Miewald, zvuk J. Flégl, nápověda J. Fléglová

3. června 1977 se soubor zúčastnil v Klamoši Krajské přehlídky s hrou „Zurabája“ v režii M. Hladíka.

Nepostoupil do další soutěže. Hrálo se celkem 4x 2)*

19. MDH čerpaly z ruské a sovětské tvorby (výročí VŘSR 1917), náš soubor uvedl „ŽERT VINAŘE AGABA“ (FOTO) , Dále účinkovaly soubory z Č. Kostelce,N. Města a Náchoda, navíc loutkáři z Náchoda uvedli pro děti loutkovou pohádku.

Divadelní soubor se zúčastnil 2. 6. přehlídky Klicperův Chlumec s „Agabem“, představení se vyvedlo i podle představ režiséra ( i když trpěl hrozně, když rychlík, který měl dovézt J. Dočkalíka z lázní měl velké zpoždění ) a získali jsme 2. místo. V noci jsme přijeli domů a odpoledne odjížděli na soutěžní Krajskou přehlídku v Bystrém u Poličky (1. místo ! ) odkud soubor postoupil po druhé na Národní přehlídku vesnických a zemědělských souborů ve Vysokém nad Jizerou. To se však delegace dozvěděla až na samém zakončení přehlídky v Bystrém, takže při návratu, za svítání vzbudili všechny členy souboru, aby jim tuto radostnou zprávu sdělili. Ve Vysokém jsme hráli 25. 10. „ŽERT VINAŘE AGABA“ v režii M. Hladíka / Šnábl, Boháčová, Dočkalík, Raba, Bednařík, Dusil, R. Raba,Hůlková, Staňková, V. Kašparová,J. Fléglová, technika Miewald, Zelený, Kašpar, Dusilová, scéna J. Dočkalík a Keller +spol. Porota označila představení jako…“milou a úsměvnou inscenaci,…režie správně vystihla míru nadsázky…jako styl a úroveň humoru, který pobavil… „Ta nejúrodnější půda je asfalt,jen je třeba naučit se na něm sít !“ tam říkal přesvědčivě AGAB ! 3)*Ceny za herecké výkony dostali M. Boháčová a M . Šnábl velmi příjemná a vydařená inscenace, na mandolínu J. Školy jsme dlouho vzpomínali 6)* Hra se hrála 11x, 2)*

20. MDH měly slavnostnější jubilejní ráz. Vystoupily soubory z Č. Kostelce, Bystrého u Poličky, Č. Třebové a Hronova. Náš soubor byl nucen do dříve vytištěných programů vložit omluvu ,“ …že kvůli účasti na přehlídce ve Vysokém n/J. ,na kterou nacvičovali každý den, nezbyl tedy souboru čas na dobrou přípravu ohlášené hry „Dámy a husaři“ (FOTO) a proto uvidíte znovu a naposledy „Žert vinaře Agaba“ …

20. 5. 1978 na výroční konferenci JKP se tento klub – z ryze praktických důvodů, aby nemusel platit nájem z drážních prostor – znovu přejmenoval z „JKP Družba“ na „ZK ČSD“, M. Hladík byl zvolen předsedou, J. Kašpar místopředsedou.

byla nacvičena hra /asi se ale nehrála/ „DÁMY A HUSAŘI“ v režii M. Hladíka. Účinkovali Kohl, Raba, Z. Osoba, Šnábl, Bednařík, Dočkalík, Boháčová, Hůlková, Kašparová, Fléglová, Staňková, J. Hladíková ,Scéna Keller/Dočkalík, světla A. Miewald, zvuk A. Zelený, masky J. Kašpar, nápověda V. Kašparová.

Divadelní soubor získal na Krajské přehlídce vesnických a zemědělských souborů 3. místo s hrou „BLÁZNIVÁ VŮNĚ ČERSTVÉHO SENA“ (FOTO) . Přehlídka se konala v Meziměstí. /Hlavatý, Hůlková, Kohl, Fléglová, Raba, Krejčí J. ,Staňková /, 3. 11. se opakovalo v Polici nM. 2)*

režie M. Hladík, scéna V. Keller,J. Kašpar, světla Miewald, zvuk Zelený, nápověda V. Kašparová

21. MDH byly ve znamení účinkujících souborů z N. Města, Pražských divadel, Hronova a náš soubor zopakoval Bláznivou vůni čerstvého sena

Na přehlídce v Bruntále jsme se zúčastnili s hrou „JAN ROHÁČ (FOTO) v režii M. Hladíka a byli jsme tam vybráni z 1. místa pro účast na 50. Jiráskově Hronově /hráli jsme tam 15. 8/, hrálo se po představení „JAN HUS“ , které jako první část uvedli spojené soubory okresu Svitavy. Některým se úprava hry moc nelíbila, hlavně seminaristé kritizovali naše představení jako „recitační pásmo“ . Na podzim bylo celkem příznivě přijato na celostátní přehlídce vesnických a zemědělských souborů ve Vysokém nad Jizerou /mimo soutěž 24. 10. / a propadlo u poroty celostátní přehlídky drážních souborů v Chomutově /10. 1980/ -porotkyně rež. pí. Chytilová nám řekla , že „jsme byli jako neslané ryby plavající v oleji …“ . Na souboru se projevila nekritická samolibost, chyběla nám pokora, tak nám to patřilo. /Hlavatý, Šnábl,Souček,Reichl, Krejčí F. Krejčí K, Tůma, Raba, Komiková, Zajíček, Novák, I. Faltejsková, Kohl, Z. Osoba, Bednařík, Fléglová, A. Zelený, L . Hybšová, E. Jetmarová, M. Hůlková, J. Jirásková, scéna V. Keller, úprava textu prof. Dr. Císař, dále spolupracovali Miewald, Zelený, Kašpar, Kašparová V. , Boháčová, Součková. 9. repríz 2)*

Na zkouškách vždy dochvilný B. Bednařík vždy také dochvilně odcházel ze zkoušky asi v 21. 15. Protože ti co blbli, nebo přišli na zkoušku pozdě, se právě v té době dostávali do uměleckého vytržení, Bóbovi to zazlívali. Malou pomstu mu provedli tím, že on, jako hrabě Šlik četl císaři stočený list, na kterém měl celé povídání pochopitelně napsáno – tentokrát, když jej rozbalil , bylo tam jen napsáno …více potu na cvičišti, méně krve na bojišti… Byla to hojně navštívená generálka, Bohouš si něco pamatoval, tak to jakš tak dopadlo a režisér řval něco o blbcích jen chvíli. .

Na Jiráskově Hronově s námi dělal Český rozhlas reportáž a pěkná reportérka Lea Slámová s námi potom chtěla v Meziměstí natočit improvizované pásmo. Ostré natáčení trvalo celý den, rozhlasový vůz byl zaparkován před Kulturním domem Na vyhlídce, kde se vše konalo. Každý potom dostal honorář asi 75,-Kč , což byl asi první a poslední umělecký honorář účinkujících v jejich kariéře.

Hra Jan Roháč byla realizována v úpravě doc. Dr Jana Císaře Csc. Tento herecký pedagog a přítel ochotníků ( a M. Hladíka) byl při nácviku několikrát v Meziměstí jako poradce. Jednou, když se vrátil z občerstvení v nádražní restauraci prohlásil : „Mílo, vidím bizardní věc. V Meziměstí před nádražím opravuje Prokop Holý dámské kolo !“ To byl ale Láďa Novák v sutaně s rudým kalichem na prsou a

Skutečně si mezi zkouškou opravoval kolo.

Zde je třeba vyzdvihnout působivou, až surovou scénu, kterou navrhl náš dlouholetý spolupracovník a přítel, výtvarník Václav Keller, který nám navrhl mnoho scén .

22. MDH se zúčastnily soubory z Úpice, České Třebové , Hronova a náš Meziměstský soubor uvedl hru „JAN ROHÁČ“

V roce 1980 byl při JKP založen Klub mladých, který pořádal vlastní akce, diskotéky, plesy kabaretní večery, ale pomáhal organizačně a hlavně brigádnicky při všech akcích divadelního sou-boru, organizoval dětské soutěže a karnevaly, ale i naučné přednášky. Vedoucím byl Jiří Kašpar jun.

Je dobré vzpomenout i dalších, mimodivadelních aktivit, které pořádal JKP, ale duší byl soubor JKT.

Tak vznikl v r. 1968 Ples vousatých, který přežil vše a vydržel až do 21. století, pořádaly se letní plesy pod břízkami, kde u každého stolu byla instalována vzrostlá břízka a sál voněl jako les, pořádaly se většinou neveřejné Silvestry, kdy si herci vymýšleli a vymýšleli, až nám pukala břicha od smíchu, organizovaly se i výlety, ty do hor i ty k Součkům na chalupu ,nebo k Dusilům do Náchoda ….

Soubor se 4. 4. zúčastnil krajské přehlídky v Úpici s hrou M. Bílka „DVOREČEK“ (FOTO) , postoupil /ze čtvrtého místa / a 3. srpna zúčastnil 51. Jiráskova Hronova . Hodnocení poroty bylo dost kritické, čemuž napomohla složitá scéna a rady profesionálů řešící téměř filmové „prolínačky“ při nastudování hry. Přitom nám z kraje poslali na pomoc profesionálního režiséra Pavla Harvánka.

Přesto J. Šnábl získal cenu za výrazný herecký výkon v epizodní roli Vaška, režisér i soubor si vzali ponaučení z kritiky, scénu předělali podle svého a na Národní přehlídce vesnických a zemědělských souborů ve Vysokém nad Jizerou /24. 10. / se hrou „Dvoreček“ v režii M. Hladíka slavili úspěch a M. Hladík obdržel cenu poroty za režii. /Hlavatý, Souček, Tůma, Raba, Boháčová, Komiková, Matěj K. ,E. Jetmarová, R. Tůmová, Fléglová,Kohl,Šnábl. / z hodnocení poroty :… . důstojný závěr přehlídky …pevně vystavěná režijní koncepce. . dovedla překrýt problém střihové formy této hry svícením … jednota hereckého výkonu … atd . (Větrník 9/81)* 1)* 3)*

Situaci před Hronovem objasňuje i článek z č. 3/81 Hronovského zpravodaje, kde M Hladík o postupu na přehlídku říká : „Tak to bylo pro nás největší překvapení, věděli jsme, že z Kraje jsme byli v návrzích až čtvrtí v pořadí. Vůbec jsme netušili, že by se v republice nenašla dotaženější inscenace současné hry…. Někteří herci dokonce zrušili zahraniční zájezdy, ostatní měnili termíny dovolených jen abychom ještě něco na Dvorečku udělali…“

Hra měla 8 repríz 2)*

Není možno zůstat jen u divadelních představení, divadlo to je také jeho zázemí, vybavení, zařízení a technika. Na to je zapotřebí získat peníze a když je peněz málo, musí se vše dohnat brigádnickou prací, převážně zdarma. To je mnohdy větší výkon než ceny na přehlídce – ale nikde se o tom příliš nemluví, nezasvěcení si mohou myslet, že jsou to nadšenci ( nebo šílenci), které baví dělat zadarmo stovky hodin. Když jsme, díky správě dráhy, obdrželi tyristorovou regulaci s dálkovým ovládáním světel, začala veliká starost. Již jsme se nevešli do staré kabiny nad jevištěm, musel se přesvědčit hostinský z restaurace, aby nám vyměnil sklad za naši šatnu, bouraly se a zazdívaly dveře, do hrozně silné zdi stoletého nádraží se sekaly ručně otvory pro okna budoucí kabiny, přes houpající se slabý strop sálu se po prknech a trámech natahovaly svazky kabelů v kovových žlabech, likvidoval se starý rozvod a stavědlo, instalovaly se nové ovládací prvky. Ve Strojtexu se pomalu rodil i zvukařský pult stejného vzhledu, jako profesionální osvětlovací ( A. Zelený). Na sále jako mouchy po zdech lezli brigádníci a sekali otvory pro dřevěné špalíky , na které potom pánové skoro důchodci J. Hladík a J. Suchomel upevňovali akustické, odraz zvuku tlumící panely. Několikrát se vylepšovalo i parní topení, aby bylo možno vytápět i klubovnu Provizorku a novou místnost, kterou jsme za barem vybudovali ze starých půdních prostor. Velmi nám pomáhal stavební oddíl ČSD, depo, Strojtex i Veba a stanice ČSD, ale i tak to bylo práce jak v uhelné šachtě ! Z bývalého podkrovního bytu byla upravena místnost pro hudební výuku a kancelář klubu.

Brigádníků bylo moc, mimo jmenovaných nutno vzpomenout A. Miewalda, M. Středu, M. Hladíka, J. Flégla, J. Dočkalíka, J. Šnábla, J. Kašpara, A. Zeleného, 3x Krejčí …. a jejich manželky, které jim to „trpěly“ . V polovině září 1981 tato etapa skončila a v novém jsme přivítali 21. 9. paní Ivu Janžurovou v inscenaci Příliš silná káva / O její dvě malé dcerky se během představení starala přechodná pečovatelka pí. V. Kašparová /

Za své úspěchy byl soubor odměněn tím, že byl vybrán jako kompars pro natáčení SILVESTRA 1981 do Paláce kultury v Praze a to 2. 11. 1981. K našemu podivení jsme se tam setkali se známými ochotníky z Vysokého, kteří si však tuto účast pracně odpracovali předem – při úklidu Paláce kultury (dnes Sjezdový palác). Každý si mohl vybrat stůl, kde bude sedět se známými herci a vidět z blízka, jak se „TO“ dělá.

Mladičká Irena Kašparová, (právě zamilovaná do zpěváka Štědroně, který se vedle ní u stolu choval jako by právě měl jít k zubaři) posbírala do svého deníčku neuvěřitelnou sbírku autogramů, šetrný otec Kašpar se zas podivoval, s jakou samozřejmostí si z jeho ( drahého) vína nalévali Milan Chladil a silně napudrovaný Milan Drobný a přitom se snažili rozesmát paní Evu Pilarovou, která si ale zřejmě nechtěla smíchem poničit svou pleťovou masku a tak je napomínala …“nechte toho pitomci… Byl to hezký zážitek, doma jsme se pak viděli v televizi a k tomu jsme vyzvali i půl Meziměstí a všechno příbuzenstvo. Tenkrát to byla událost , každý se do televize nedostal !

23. MDH zahajoval 7. listopadu náš soubor s „Dvorečkem“ , který měl v nové úpravě oprávněný úspěch. Pokračovaly soubory z N. Města, Č. Třebové, loutkáři z Broumova a soubor z Police n/M.

6. 5. uvedl dětský školní soubor dramatizaci básnické skladby M. Bureše „Otvírání studánek“ v režii učitele a režiséra V. Semelky.

Představení „KOŠILKA“ (FOTO) v režii M. Hladíka, mělo veliký úspěch nejen v Meziměstí, ale i všude tam, kam jsme zavítali /15 repríz /. Tato komedie v režii M. Hladíka se hrála ve stylové scéně navržené J. Kubečkou z Teplic n/M, kterou z překližky vyřezali a realizovali J. Kašpar, J. Souček a J. Tůma. Světla dělal A. Miewald , o zvuk se dělili Milan Středa a A. Zelený, napovídala V. Kašparová a inspici zařídila R. Tůmová. Hráli J. Šnábl , Ing. Linhartová, J. Fléglová, M. Petrové, V. Karpiaková, P. Hlavatý, B. Bednařík, J. Raba, A. Kohl

Kašparovi přes tchýni vyjednali hostování v Černčicích a na sálku v hospodě. V rohu stála obrovská kamna, do červena rozpálená, krásně malovaná opona se rolovala nahoru na tlustou tyč , osvětlovací zařízení žádné, to si vozil Toník Miewald s sebou v kufříku a k tomu i reflektory. A hospoda , kde se točilo jen pivo a nevařilo …a my měli hlad . . . tak ochotní pořadatelé někde sehnali pytlíky s dršťkovou polévkou a nasytili hladové. Zachránili tak představení, ale i guláš, který byl určen pro nás po představení. . Představení se místním tak líbilo, že nás pozvali zase a sami se dali do nacvičování divadla !!!

V tomto roce byl velmi aktivní Klub mladých, až to nebylo místní KSČ milé, protože úplně zastínil ČSM. Mimo „běžných“ akcí pořádal neckyády, stavění, hlídání a kácení Máje, koncerty zpěváků, ve spolupráci s MLK (knihovnou) i pásma poezie, zbudovali i první tenisový kurt za školou. Kulturní akce zaštíťoval finančně ZK, ale akce zpravidla nebyly prodělečné a všichni se ohromně bavili .

1. července bylo Meziměstí vyhlášeno Střediskovou obcí a byly k němu připojeny obce Hynčice, Jetřichov, Ruprechtice, Vernéřovice, Březová, Vižňov (Starostín patřil již dříve k Meziměstí). Tím vznikla i povinnost pro šíření kultury pro tyto obce. Také bylo povoleno koupání v dokončovaném bazénu – na vlastní nebezpečí.

24. MDH se zúčastnily soubory z Náchoda, Chocně, dětský soubor z Náchoda a náš soubor, který uvedl 20. 11. „Košilku“. Představení „Hoře z rozumu“ se nekonalo, neboť byl vyhlášen celostátní smutek za úmrtí L. I. Brežněva.

Na jubilejních 25. MDH se zúčastnily soubory z Nového Města n/M. , Hronov, Třebechovice, Úpice a náš soubor 19. 11. 1983 opakoval hru „KOŠILKA“

1983 – Soubor obsadil 2. místo na Klicperově Chlumci s hrou „Košilka“,

Za dobrou reprezentaci okresu Náchod s touto hrou obdrželi ocenění M. Hladík za režii a Z. Linhartová aj. Fléglová za herecké výkony.

13. 4. měla premiéru hra REVIZOR (FOTO) , se kterou jsme se zúčastnili Krajské přehlídky ve Svitavách a postoupili z ní na Národní přehlídku vesnických a zemědělských souborů ve Vysokém nad Jizerou /6. 10. /. Režie M. Hladík. Cenu za herecký výkon dostali Petr Hlavatý a Ant. Kohl. Porota nám vytkla sice …“nerozhodný postoj ve volbě základního úhlu pohledu na myšlenkovou ucelenost a současnou sdělnost díla, což se projevuje především v žánrové roztříštěnosti …“ atd, ale diváci nám všude blahopřáli a děkovali ! Pochvalu dostal P. Hlavatý a A. Kohl za ztvárněné role. Soubor s touto hrou účinkoval na oslavách VŘSR v Náchodě a Polici nad Metují. Zúčastnil se III. Celostátní přehlídky divadel na železnici v Chomutově, kde získal hlavní cenu a cenu za herecký výkon. Hráli : A. Kohl, M. Boháčová, J. Fléglová, K. Kroupa, Ing. L. Kocián, J. Šnábl, J. Raba, B. Bednařík, P. Hlavatý, J. Souček, J. Tůma, F. Krejčí, J. Krejčí, V. Kašparová, R. Tůmová, K. Krejčí, technicky zajišťovali A. Miewald, A. Zelený, scéna J. Kubečka, J. Kašpar, Nápověda V. Kašparová, M. Šišuláková, masky J. Koredyčová, kostýmy-realizace J. Adamírová. 3)*

Tato hra, 10x opakovaná 2)* i v 1985 patřila k tomu nejlepšímu, co soubor předvedl. V Chomutově jsme se rehabilitovali za propad s Roháčem a paní porotkyně – filmová režisérka V. Chytilová nám moc fandila.

Tak jsme to večer slavili v jakési vinárně, byla hudba, T. Kohl tančil kozáčka,, moc se nahlas zpívalo, něco se popilo, zpívalo se i při harmonice Libora Kociána, kterého to ovšem zmohlo tak, že byl po půlnoci kumpány zasunut na dvoupatrovku „jako do penálu“ a ráno se podivoval . . to jsem tak čilej, nebo šikovnej, že sem už ustrojenej ?. .

Bavili se i herci – např. hejtman Toník Kohl sedí na dlouhé lavici se svými podřízenými, ti se domluvili, náhle vstali a Tonda se svou vahou zvrátil lavici a dopad na zem… jindy mu zase zadrátovali šavli, takže když měl tasit, vypadalo to, jako když má jen cukání a křeče… Když se hrál Revizor v Heřmánkovicích / Toník Miewaldů se proslavil se svým cestovním přepínací kufrovým ovládacím pultem/, Pořadatelé měli radost, protože se tam už dlouho divadlo nehrálo , tak pro soubor uvařili kotel skvělého guláše. Ten jim, ale zkysnul, zoufalí pořadatelé po divadle běhali po Heřmánkovicích a po domácnostech brali vše -kabanos, párky, buřty. Vše dopadlo, hladoví umělci byli nasyceni, dali si pivo a druhý den šli do práce.

26. MDH se zúčastnily soubory z Úpice, Náchoda, Trutnova a Meziměstí. Náš soubor uvedl „Revi-zora“ v režii M. Hladíka. Představení mělo opět veliký úspěch . Při těchto MDH velmi pomáhal s organizací a pohoštěním Svaz žen pod taktovkou Jany Fléglové a jejich pomoc v dalších letech se stala nedoceňovanou tradicí.

V tomto roce se uskutečnily 4 představení dětí pod režií M. Boháčové, soubor dospělých měl 9 představení venku, v Meziměstí se konalo dalších 10 představení a estrád dovezených, zpravidla profesionálních.

Od 1. 12. 1984 začal v ZK ČSD pracovat profesionální pracovník jako vedoucí, byl to Antonín Zelený .

27. MDH u nás zahájil soubor z Náchoda, potom hráli LŠÚ Hronov, Třebechovice a naši s reprízou představení „Revizor“ v režii M. Hladíka

29. 9. – Představení „VÁLKA VYPUKNE PO PŘESTÁVCE“ (FOTO) v režii M. Hladíka /Hlavatý, Kohl, Souček, Tůmová, Kroupa, Suchánková, Tůmová, Komiková, M. Bergerová, A. Lexmanová, V. Dvořáková, J. Špačková, Z. Čigelská , technika Miewald, Zelený, Středa, J. a F . Krejčovi , V. Kašparová, P. Reinhard 3)* 6)*

28. MDH se zůčastnily soubory z Hronova, Chrudimi, Nového Hrádku, Lomnice n. P. a Meziměstí. Náš soubor uvedl „Válka vypukne po přestávce“. Celková návštěvnost MDH 813 diváků.

V tomto roce se zakoupily nové židle do divadelního sálu, sice skladné, ale velmi nepohodlné.

Představení „VÁLKA VYPUKNE PO PŘESTÁVCE“ v režii M. Hladíka bylo uvedeno na krajské přehlídce v M. Svatoňovicích dne 23. 5. 1987 . /Hlavatý, Kohl, Souček, Tůmová, Kroupa, Suchánková, Tůmová, Komiková, M. Bergerová, A. Lexmanová, V. Dvořáková, J. Špačková, Z. Čigelská , technika Miewald, Zelený, Středa,J. a F . Krejčovi , V. Kašparová, P. Reinhard 3)*

29. MDH v sobotu 7. listopadu zahájil soubor z Hronova, potom jsme viděli Třebechovice,

dne 15. 11. 1987 uvedli naši pohádku „DRAK PRO PRINCEZNU“ (FOTO) v režii M. Hladíka. /Kohl, Souček, Komiková, Kroupa, Tůmová, Hladík V. , Zelený, Krejčí F. , Dvořáková, Čigelská, Boháčová/. 1)*

MDH pokračovaly a dále hrály soubory z Ústí n/Orlicí a z Náchoda.

30. MDH – jubilejních se zúčastnily soubory z Chrudimi, Jaroměře, Nového Města nM. , Třebechovic a Hronova. Náš soubor uvedl 3. 12. hru „DALSKABÁTY, HŘÍŠNÁ VES“ (FOTO) v režii M. Boháčové. Hráli : P. Hlavatý, J. Fléglová, J. Šnábl, A. Kohl, B. Bednařík, F. Schmidt, F. Krejčí, J. Tůma, R. Tůmová, B. Komiková, L. Šišuláková/Kašparová-altern. A. Lexmannová, Jan Kašpar, Ing. L. Kocián, J. Souček, J. a K. Krejčovi, A. Zelený, scéna Jiří Kašpar, světla A. Miewald, zvuk M. Středa, inspice M. Šišuláková, nápověda V. Kašparová, hudební doprovod Ing. Kocián

Všechny soubory, včetně našeho, byly přivítány v obřadní síni MNV předsedou a tajemníkem, obdržely pamětní listy, herci pak sklenku vína a malý dárek.

31. MDH zahájil dne 4. 11. soubor z Ústí n/O. , potom u nás hostovali Havlíčkobrodští, Třebechovice, Červený Kostelec, a na závěr dvě pohádky uvedli Hronov a Teplice n/M. Naši nehráli.

Tento rok převratných změn byla Sdruženým klubem ČSD Meziměstí zajišťována jen „dovážená kultura“ zpravidla profesionální. Přitom vedení SZ ČSD naříkalo nad malými návštěvami a prodělky na každé akci kolem 5000,-Kč. Zapojené závody přestávaly přispívat, profesionálové začali uplatňovat smluvní ceny. Doma se nevyprodukovalo nic a tak ve Zpravodaji č. 11/1990 uvádí ved. SZ ČSD a. Zelený : …“ v listopadu čekáte na pořad Meziměstských divadelních her. Čekáte marně … uspořádáme přehlídku na jaře jako novou tradici… JKT začal nacvičovat novou hru…“

MDH se v r. 1990 nekonaly

IV . ČÁST – OBDOBÍ PO ROCE 1990

Sdružený klub ČSD Meziměstí přešel od 1. 1. 1991 pod nového zřizovatele – Obecní úřad Meziměstí, od 3. 4. 1990 se nově jmenuje Kulturní klub ČSD, ved. A. Zelený. Ten oznámil v červnu, že se slibované jarní hry nemohly uskutečnit z mnoha důvodů…

10. 5. 1991 byla meziměstská premiéra představení souboru JKT „DÁMSKÝ KREJČÍ“ (FOTO) , kterou předtím

1. 5. 1991 uvedl soubor na Východočeské přehlídce ve Svatoňovicích a se kterou potom postoupil 15. 10. na Národní přehlídku ve Vysokém n/J. Hru „DÁMSKÝ KREJČÍ“ v režii M. Hladíka hodnotila porota bylo dobře …“S potěšením můžeme konstatovat, že se s nelehkým úkolem poměrně se ctí vyrovnal soubor JKT z Meziměstí …“Trochu pokulhávaly ženské role za vynikajícími P. Hlavatým a A. Kohlem. Představení bylo hodnoceno jako „na slušné úrovni“ Míla Hladík si odnesl cenu za režii, A. Kohl a P. Hlavatý ceny za herecké výkony. Hráli : A. Kohl, P. Hlavatý, D. Kapitánová,J. Souček, M. Boháčová, A. Lexmannová, R. Tůmová, B. Komiková, A. Lexmannová ml. , A. Zelený. Soubor do Vysokého doprovázela starostka pí. PhDr. Jana Mikulecká.

Zpravodaj 8/91 : „…cestu do Vysokého umožnil . . sponzorem naší DS JKT ve Vysokém se stal pan Eduard Šlechta, soukromý podnikatel…Meziměstí čp. 108. …Děkujeme !

MDH se v roce 1991 nekonaly.

V tomto roce byla vypsána sbírka na rekonstrukci Hronovského divadla. I soubor vybral mezi sebou slušnou sumu a poslal ji hronovským. Nepamatuji se, že by došlo poděkování … Obdrželi jsme však „Výpis ze zlaté knihy“ divadelního spolku Krakonoš z Vysokého nad Jizerou, kam jsme za obdobným účelem poukázali 1200,-Kč a proto jsme pod pořadovým číslem 154 zapsáni jako zakládající člen DS Krakonoš – nové budovy divadla (ty krásné plány se však ještě v r. 2003 zdají být neuskutečnitelné)

V listopadu 1992 oznamuje vedoucí KK A. Zelený, že podzimní MDH opět nebudou,… neboť lidé nemají o divadlo zájem a např. na červnovou komedii z Č. Kostelce přišlo jen 64 lidí, na koncert folklorního polského souboru jen 25 lidí.

Z málo dochovaných Zpravodajů ani z kroniky obce se žádné naše divadelní aktivity nepodařilo zjistit.

MDH se nekonaly

V 5. čísle Zpravodaje si posteskla starostka …“ jak doslova strádá kulturní život v Meziměstí. Kde jsi divadelní soubore slavného jména ? Kde jste Meziměstské divadelní hry ? …Neříkejte mi, že Kulturní klub je jenom razítko …

MDH se nekonaly.

V únoru vypsalo město Meziměstí konkurs na obsazení místa pracovníka na řízení kulturního klubu od 1. 5. 1995. Mezi několika přihlášenými vyhrál se svým projektem Jan Kašpar.

Dle jeho projektu se od 1. 5. 1995 ruší KK ČSD a nový název zní Městské kulturní středisko Meziměstí – zkráceně MKS Meziměstí.

32. MDH byly obnoveny po několikaleté přestávce novým vedením MKS a to hrou DS Chrudim (pohádkou ) „Kráska a zvíře“, večer ten samý soubor uvedl česko-slovenský muzikál „Nevesta predaná Kubovi“, následoval Č. Kostelec s hrou „S tvojí dcerou ne“, uzavíral DS Náchod s „Tvrdohlavou ženou“. Dobrý výběr her si získal přízeň diváků, všechna představení byla dobře navštívena a vytvořil se předpoklad životaschopnost MDH v příštích letech.

V listopadu 1996 vznikl z iniciativy Ireny Kozákové a Marty Zítkové dětský divadelní soubor Tyláček, který byl založen účelově pro velkou skupinu dětí, které i s vedoucími odešly ze skautské organizace a neměly žádnou náplň volného času. Oficiálně pracoval pod broumovskou Slunkou /Ulitou/, která jej formálně zaštíťovala po právní stránce ( aby mohl pořádat i letní tábor apod. , činnost DDS však byla naprosto samostatná a týkala se výhradně meziměstských dětí. Soubor pořádal od začátku Dětské karnevaly (pod MKS), vánoční soutěže a diskotéky a přitom pilně nacvičoval svou první divadelní hru !

33. MDH (na plakátech chybně 34. ) uvedli profesionálové z pražských divadel, potom hrály soubory z Týniště, Police n. M. , a Úpice . Velmi dobrá návštěvnost !

Dětský divadelní soubor Tyláček uvedl ve svém prvním představení na veřejnosti dne 23. 6. 97 premiéru pohádkové hry „O CHYTRÉM KOCOURU MATĚJOVI“ (FOTO) v režii /debut/ Ireny Kozákové, která tuto hru volně upravila podle pohádky Kocour v botách, asistentka režie Marta Zítková. Hráli : L. Kozák, P. Kozák, M. Zítková, D. Zítková, M. Šagát, A. Pešek, J. Vančák, R. Spitzerová, M. Macúš, J. Vilhelm, J. Zákravský, D. Havlíčková, I. Kapitánová, B. Davidová, V. Cefferová, E. Repáňová, L. Vtípilová, P. Davidová, M. Smrčková, A. Fenešová, L. Laštůvková, I. Vlková, M. Pannyová, K. Adamů, J. Mazura a R. Pannyová. Poradce režie M. Hladík, scéna J. Kašpar, Světla/ zvuk A. Miewald/ A. Zelený ,nápověda V. Kašparová, finanční zajištění a org. MKS. Nikdo z dětí dosud nehrál divadlo a režisérka jen v dětství … tak začala fuška, která přinesla nakonec uspokojení, radost z opakovaně nabitých divadelních sálů a chuť do další hry. Celý technický kolektiv dostal od dětí /nápad Marty st. ? / poděkování a režisérka veršíky : Naše milá režisérko, za tvou těžkou práci, kdy chodili jsme podle tebe dopředu či jako raci. Naše milá režisérko ,za tvou těžkou snahu, když stáli jsme tam jako sloupy ve předu i vzadu.

Naše milá režisérko, poděkovat chceme, cos tys´ dala do života, nosit v sobě chceme !

Představení bylo kuriozní v tom, že na něj jezdily vlakem organizovaně školy i školky z Broumova a okolí, takže po plném sále na generálce /140 rodičů, sourozenců a babiček/dne 22. 6. se v pondělí od 8. 30 hrálo pro 1. a 2. třídu ,od 10. 30 pro 4. -5. třídu, druhý den od 9 hod. pro mateřské školy Meziměstí a okolí, ve středu 25. Od 9. 40 pro MŠ z Broumova, od 17 hod. potom pro Meziměstskou veřejnost . Představení vidělo více než 1000 diváků , hrálo se i 7. 10. a na MDH 1. 11. / celkem 7x repríz /.

34. MDH byly po dlouhé době opět obsazeny souborem z Meziměstí – dětským souborem TYLÁČEK, který uvedl pohádku „O chytrém kocouru Matějovi“ , potom následovaly soubory Č. Kostelce, Dobrušky a Lomnice n. P.

2O. 6. 1998 měla premiéru druhá hra dětského divadelního souboru Tyláček, který uvedl v režii Ireny Kozákové hru „O HLOUPÉM KRÁLI“ (FOTO) v Broumově, v Meziměstí byla uvedena 2x dne 26. 6. Text pohádky volně upravila pro 28 dětí I. Kozáková. Hráli : K. Žemlička, M. Zítková ml. ,D. Zítková, L. Kozák,P. Kozák, A. Pešek, P. Davidová, E. Repáňová, M. Šagát,J. Vilhelm, D. Havlíčková, R. Spitzerová, V. Cefferová, M. Pannyová, A. Fenešová, M. Štenclová, K. Adamů, L. Laštůvková, I. Vlková, J. Mazura, M. Mach, J. Klesáček, J. Zákravský, M. Macúš, L. Vtípilová, B. Davidová, I. Kapitánová, R. Pannyová, . Poradce režiséra M. Hladík, asistentka rež. Marta Zítková, scéna /min 100 hodin /a rekvizity Jiří a Jan Kašparovi, Světla A. Miewald /J. Žemlička, nápověda V. Kašparová, hudbu nahráli J. Škola a Marta + Marta Zítkovy. Žádný z herců ještě neukončil základní školu, nejmladší ani školku ! Nastudování věnovaly děti více než 2820 hodin, nacvičovalo se nejen v divadle, ale i v bytě režisérky, na chatě na horách kroje z části samovýroba, většinou však zapůjčeny z Holic, zastupitelstvo odsouhlasilo finanční injekci 3000,-Kč na zapůjčení krojů a materiál scény. Hra měla své problémy – hlavně v kázni dětí, když propuklo jaro. Přeukrutná spokojenost však zavládla po představení mezi obecenstvem, rodiči a HERCI – bylo požadováno nacvičování další hry , ale … hodně dětí ze souboru odcházelo / do jiných škol / a režisérka si musela dát do pořádku nervy. Děti ji nakonec s láskou a vtipem napsaly toto věnování : STEJNĚ JAKO LONI, V DIVADLE SE ZVONÍ. REŽISÉRKA ZASE VŘÍSKÁ, KOLEM SEBE LIDI TŘÍSKÁ. CHUŤ NADÁVAT JÍ MÁME, JEŠTĚ ŽE SE OVLÁDÁME, PROTO PÍŠEM TENTO LIST, ABY REJŽA MĚL CO ČÍST !

a podpisy všech s kytičkami a srdíčky …

35. MDH zahájil soubor z Č. Kostelce, potom jsme viděli soubory z Chocně (pro neshody v souboru bylo představení zrušeno), Hořic a Úpice

36. MDH se soubor z Meziměstí nezúčastnil, protože prakticky zase neexistoval. Hrály soubory z Třebechovic, Hradce Králové, Hronova a Náchoda

37. MDH měly na programu představení souborů z Ústí n. O. , Vysokého n. J. , Kunvaldu a Červeného Kostelce

38. MDH uvedl svou hrou soubor z Dobrušky, poté hráli soubory ze Sedloňova, Vysokého n/J a 2x Lomnice n/Popelkou, která odpoledne uvedla pohádku pro děti.

39. MDH zaznamenaly historický zlom, opět se zrodil divadelní soubor JKT dospělých -30. 11. Uvedl pohádku „O NEZBEDNÉ PRINCEZNĚ“ (FOTO) v režii Ireny Kozákové. S touto hrou končil MDH, Předtím hrály soubory z Vrchlabí, Ústí n. Orl. , Hostinného a Úpice.

Pohádku „O NEZBEDNÉ PRINCEZNĚ“ dle pohádky Josefa Lady volně upravila Irena Kozáková, která tuto hru i režírovala. V novém souboru se objevili noví lidé, z nichž jen tři měli zkušenosti z divadelních prken. Sešli se u nás herci z Broumova, Olivětína, Hynčic, Vižňova a Meziměstí. Ra- ritou asi zůstane, že s námi od početí až do poloviny svého prvního roku hrála (u maminky v bříšku) a později jezdila na zájezdy i malá Anežka Machová, která se narodila 14 dní po úspěšné přehlídce v Miletíně.

Hráli : Nina Dlouhá, Milan Mach, Ondřej Klimeš, Aleš Kučera, Pavel Zítka, Zdeněk Mach, Klára Nentvichová, Monika Šimková, Daniela Zítková – alt. Marta Zítková ml. – alt. Lucie Machová, Marta Zítková, Bronislava Machová, Dagmar Justová, Irena Kozáková – alt. Eva Žemličková, Jaroslava Chaloupková. Hudbu složila Stanislava Hlaváčková, texty písní E. Žemličková, scéna Jiří Kašpar sen. , světla Jiří Žemlička a Ant. Miewald, zvuk Jan Kašpar, nápověda Vlasta Kašparová, zvuky-PC zpracování Milan+Broňa Machovi. Všechny zájezdy s autobusem a károu provedl Petr Krejza. Veřejná generálka (plný sál) 28. 11. 2002, předpremiéra odpoledne 30. 11. (nabito) premiéra večer (beznadějně vyprodáno) opakování ….

(včetně roku 2003 rekordních 17 představení ! – 4x Meziměstí, 1x Teplice, 3x Broumov, 3x Vysoké nJ. , Miletín, Třebechovice, Opatovice, Č. Kostelec, Rakovník a Vrchlabí )

Do Rakovníka „… už nikdy !“. . ??!

Na krajské přehlídce v Miletíně jsme byli za Nezbednou princeznu velmi pochváleni, obdrželi jsme cenu za režii, cenu za pro soubor, doporučení do Vysokého nJ. a důrazné doporučení na Národní přehlídku souborů hrajících pro děti – Rakovnickou Popelku – byli jsme nadšeni a odjeli jako Kingové Na národní přehlídce ve Vysokém nám vytkli několik chyb, hlavně používání vulgarizmů, dostali jsme cenu za herecký výkon pro princeznu /Nina Dlouhá/, cenu za scénu a za světla. Přestože jsme vytýkané odstranili, 14. 11. soutěžní představeni na Národní přehlídce amatérského činoherního divadla pro děti Rakovnická Popelka v Rakovníku se nám příliš nevyvedlo, snad na tom měla příčinu únava z cestování od 3 hodin ráno. Porota nás ztrhala, ale ještě více původního autora – Ladu. Přece jednu cenu jsme dostali a to Nina za roli princezny. Lepší to bylo v Třebechovicích, kde Irena Kozáková obdržela cenu za úpravu hry a režii a Aleš Kučera cenu za herecký výkon v roli loupežníka.

40. MDH se konaly opět bez našeho souboru, byly i tak vydařené, s velmi slušnou návštěvou. Zahájil je soubor Černí Šviháci z Kostelce n. O. , poté účinkovali herci z Třebechovic, Opatovic n. Lab. , Hronova a nakonec uvedli ochotníci z Vysokého n. J. pohádku pro děti. Byly to jubilejní hry a proto po jejich skončení byli pozváni na posezení všichni ochotníci, kteří se prošli po meziměstských prknech. Setkání se uskutečnilo 14. 12. 2003 u příležitosti derniéry představení našeho souboru Nezbedná princezna.

14. 12. 2003 – d e r n i é r a rodinné pohádky „O nezbedné princezně“ … hrálo se v uvolněné atmosféře opět před téměř vyprodaným sálem. Velkou část návštěvníků tentokrát tvořili bývalí členové souboru J. K. Tyl Meziměstí, které vedoucí MKS pozval do Meziměstí a do divadla u příležitosti jubilejních 40. Meziměstských divadelních her. Sešlo se nás dost (FOTO), Míla Hladík a Jirka Kašpar uspořádali výstavu fotografií z představení minulých let, tak se vzpomínalo. Tonda Kohl opět perlil připravenými říkadly a historkami, Míla Hladík zavzpomínal a přednesl historické hodnocení souboru, které kdysi zplodil jakoby porotce Karel Reichl, vedoucí MKS Jan Kašpar všechny důstojně přivítal a obdaroval sklenkou šampáňa, srdečně poděkoval režisérce a souboru, nejstaršího účastníka S. Diblíka podaroval i Pamětním listem (což ho tak dojalo, že odešel v měkké náladě a v bundě Z. Macha i s peněženkou a mobilem, což ovšem sám zjistil až doma), odstupující režisérka Irenka Kozáková upekla na rozloučenou pro zlobivý soubor krásný dort (FOTO) ve formě knihy i s čokoládovým věnováním a potom prozradila zbylým návštěvníkům, co se to dnes konalo na jevišti, když se několikrát umělci „odbourali“. Princezna měla sešitý blok, ze kterého měla trhat papíry, kouzelný čaj pro princeznu Celestýnu a kouzelníka Kilyána byl silně osolen, buchty pro loupežníky byly plněny feferony, jablko pro královnu bylo tlustě namydlené, sama režisérka v roli kouzelnice Kleopatry vláčela kufr plný cinkajících pivních lahví, které ji tam vložil jinak slušný bratr Jan Kašpar.

Skončilo se až k půlnoci a to se již tvořivě diskutovalo v malém kroužku o nových přístupech k nové hře, „Tři v tom“, kterou již několik týdnů nacvičuje se souborem Broňa Machová.

41. MDH – DS (a)Maťák Pardubice "Někdo zvoní", DS A.Jiráska Úpice "Lucerna", původní představení DS Zdobničan Vamberk "Královna koloběžka" byla pro nemoc nahrazena představením DS Sloupnice "Král k sežrání", DS Červený Kostelec "Zelňačka", DS J.K.Tyl Meziměstí "Tři v tom" (hrály se 2 představení)

Celkový počet diváků na celých MDH – 891 diváků.

Pod vedením režisérky Broni Machové nacvičili divadelníci hru Jaroslava Vostrého "TŘI V TOM" (FOTO). Premiéra byla 4.prosince 2004 na divadelních hrách. Po třech hodinách bylo představení vyprodáno a tak se hrálo dvakrát.

Poprvé "venku" se hra "Tři v tom" hrála 18.2.05 Broumově, poté na soutěži Zlom vaz v Ústí n.Orl. kde získali čestné uznání poroty za kolektivní herecký výkon, v dubnu na soutěži v Miletíně, kde získali čestné uznání Pavel Novák za roli Zanniho, Aleš Kučera za roli Coly, Klářa Nentvichová za postavu Ardelie, Bronislava Machová za režii hry, cenu Antonín Kohl za roli Ubalda, Nina Dlouhá za roli Colombiny.

V době tohoto zápisu se připravuje představení 8.5. v Martínkovicích, 19.5. v Teplicích n.M., 28.5. v Červeném Kostelci, 1.10. v Polici n.Met, znovu v Broumově

S přáním, ať se souboru J. K. Tyla v Meziměstí i nadále daří , ať ochotnické divadlo dále úspěšně baví a konkuruje profesionálním pořadům, končí dubnem 2005 tato část Kroniky českého divadla a souboru J. K. T v Meziměstí.

Ptejte se autorů, zda již existuje pokračování…